imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:22Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:53Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:05Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">helénistický judaismus</span> Za výbojů Alexandra Makedonského (336-323 př.n.l.) se [[Palestina (JKI-J)|Palestina]] dostala pod trvalý vliv řec. kultury prostoupené orientálními prvky, a proto označované jako kultura helénistická, na rozdíl od klasické kultury helénské, tj. „čistě“ řecké. 332 př.n.l. Alexandros vstoupil do Egypta a o rok později založil Alexandrii – budoucí kulturní centrum vých. Středomoří s početnou žid. [[diaspora (JKI-J)|diasporou]]. Po porážce Per. říše 330 př.n.l., kdy se cesta makedonského vojska otevřela až k Indu, dosáhla Alexandrova říše největšího rozsahu. Když však Alexandros 323 př.n.l. náhle v Babylóně zemřel, jeho říše se rychle rozpadla. Po válkách mezi Alexandrovými nástupci (diadochy) připadl Egypt dynastii Ptolemaiovců a asijská část s centrem v Sýrii dynastii Seleukovců. Palestina zpočátku náležela Ptolemaiovcům. Za jejich nadvlády došlo k renesanci mudroslovné literatury rozvíjené podle egypt. vzorů již za [[Šalomoun (JKI-J)|Šalomouna]]. Tradiční [[mudrosloví (JKI-J)|mudrosloví]], jež bylo zčásti zasaženo helénistickým skepticismem ([[Kohelet (JKI-J)|Kohelet]], [[Jób (JKI-J)|Jób]]), se odrazilo především v závěrečné redakci knihy Přísloví a v apokryfním spisu Ježíše ben Siracha ([[Sírachovec (JKI-J)|Sírachovec]]). Helénistická tendence k universalismu, projevující se v náb. textech posunem od čistě žid. otázek (hebr. bnej Jisra’el – synové Izraele) k obecně lidským problémům (hebr. bnej Adam – synové Adama, tj. lidé vůbec), dosáhla svého vrcholu v žid. helénistické [[filosofie židovská (JKI-J)|filosofii]] reprezentované především [[Aristobúlos (JKI-J)|Aristobúlem]] a [[Filón Alexandrijský (JKI-J)|Filónem Alexandrijským]]. Nejvýzn. přínosem helénismu, jenž se uplatňoval zejména v alexandrijské diaspoře, se stal řec. překlad hebr. [[bible (JKI-J)|bible]], zahájený za vlády Ptolemaia II. Filadelfa (285-247 př.n.l.). Podle legendy zachované v ''[[Aristeův list (JKI-J)|Aristeově listu]]'' na něm pracovalo 72 žid. učenců, a byl proto později nazván [[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginta]]. 198 př.n.l. ztratili Ptolemaiovci Palestinu ve prospěch Seleukovců. Přes počáteční dobré vztahy se seleukovskou dynastií se žid. obyvatelstvo dostalo do konfliktu s králem Antiochem IV. Epifanem (175-164 př.n.l.), který ve snaze upevnit říši tmelem jednotné helénistické kultury provedl rozsáhlou helenizaci žid. poměrů v samotném [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalémě]]. Poté, co 168 př.n.l. zasvětil jeruzalémský [[chrám (JKI-J)|chrám]] Diovi Olympskému a zakázal pod trestem smrti [[obřízka (JKI-J)|obřízku]] a dodržování [[šabat (JKI-J)|šabatu]], vyvolal povstání, do jehož čela se postavil kněz Matatjáš z rodu [[Hasmoneovci (JKI-J)|Hasmoneovců]] s pěti svými syny zvanými [[Makabejští (JKI-J)|Makabejští]]. Pod vedením Judy Makabejského (166-160 př.n.l.) byl Chrám 164 př.n.l. dobyt a očištěn. Hasmoneovci se postupně zcela zbavili seleukovské nadvlády a za panování Alexandra Jánnaia (103-76 př.n.l.) rozšířili žid. území do velikosti odpovídající někdejšímu [[David (JKI-J)|Davidovu]] království.

''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

helénistický judaismus (JKI-J) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind