<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=hroby_%28Islam%29</id>
	<title>hroby (Islam) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=hroby_%28Islam%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=hroby_(Islam)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-30T14:52:34Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=hroby_(Islam)&amp;diff=23999&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: přidán Slovník islámu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=hroby_(Islam)&amp;diff=23999&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-11-14T14:49:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;přidán Slovník islámu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;hroby&amp;lt;/span&amp;gt; (''qabr'') – původně označení pro prostou jámu v zemi, kde byly ostatky člověka uloženy. Použití výrazu ''qabr'' se tak odlišovalo od slova ''sandúq'', jímž se myslela konstrukce, která zastřešovala místo posledního odpočinku, či byla vztyčena bezprostředně nad ním. Tedy zatímco ''qabr'' lidské ostatky skrýval, ''sandúq'' upozorňoval na místa, kde byl někdo pohřben. Pod slovem ''sandúq'' se často skrýval kenotaf, tedy symbolický hrob či památník, na jehož místě si lidé zvykli připomínat památku někoho, bez ohledu na to, kde byly tělesné ostatky dotyčného skutečně uloženy. Již v nejranějších dobách islámu se vedly četné polemiky kolem tzv. ''taswijat al-qubúr'', neboli „zarovnávání hrobů“, tedy zvyku zarovnávat povrch hrobů do jedné roviny s okolním pozemkem tak, aby žádná stopa nesváděla lidi k „uctívání [[svatá místa (Islam)|svatých]]“, od kterého vedl – dle názorů ortodoxních teologů – jen krůček k modloslužebnictví (''[[širk (Islam)|širk]]''). Přestože v islámu (nebo přesněji v jeho normativní složce) byla neustále patrna snaha bojovat s uctíváním hrobek, tato praxe se nakonec nevyhnula ani hrobu samotného proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] v Medíně. [[navštěvování hrobů (Islam)|Navštěvování hrobů]] a jejich uctívání nazývají Arabové slovem ''zijára.'' V praxi se však muslimové neubránili tomu, aby se na jejich [[hřbitovy (Islam)|hřbitovech]] začaly postupně objevovat různé nadzemní konstrukce, počínaje skromnými kupami oblázků a konče rozsáhlými a monumentálními pohřebními komplexy, které vstoupily do dějin islámské (nejen funerální) architektury. Slovem ''qabr'' se tak postupně začala myslet nejen „vnitřní“, podzemní, část hrobu, ale především nadzemní konstrukce, která na místo posledního odpočinku upozorňuje. A že se jednalo o nejrůznější architektonické varianty, o tom nás přesvědčí i široká škála výrazů, které se pro označení hrobu a hrobek (zejména súfijských „světců“ a jiných významných postav) používají v různých jazycích islámského světa: ''radžam'', ''lahd, karkúr, hawš, tábút, hawíta, qubba, kasr, gunbádh, gúr, turba'' či ''turbe, rawda, mašhad, imám-záde, šáh-záde, walí, [[marabut (Islam)|marabut]], mazár, [[maqám (Islam)|maqám]]'' nebo dokonce prosté ''makán'' (Místo). Muslimské náhrobní nápisy obvykle obsahují obligátní ''[[basmala (Islam)|basmalu]]'', neboli zahajovací formuli koranických súr a vlastně každého významného lidského projevu či úkonu, která v češtině zní „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného“. Následují ''taslija'' nebo ''hamdala'' (''Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého''), zbožné věty, které vlastně slavnostně potvrzují jistá neodvolatelná Boží práva a prohlašují, že [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt]] člověka (''mawt'') je důsledkem Božího rozhodnutí. Dále pak následuje [[jména (Islam)|jméno]] zesnulého, které někdy doprovází výčet jeho genealogie (''nasab'') a případně čestných titulů (''laqab''). Dále následují eulogie na počest zesnulého, od prostých a stručných frází v případě prostých lidí až po dlouhé a košaté obraty v případě proslulých učenců. Epigrafické ztvárnění náhrobků prošlo za čtrnáct staletí [[dějiny (Islam)|dějin]] islámu četnými proměnami. Po stavební stránce muslimskému hrobu dominuje především stéla, či náhrobní kámen, na němž se realizují veškeré nápisy. Tato konstrukce se v arabštině příznačně nazývá ''šáhid'', což znamená svědek. Tyto rozličně ztvárněné desky se někdy označují též jako ''rucháma'' nebo ''lawh''. V různých částech islámského světa se upřednostňovaly různé tvary náhrobků, někde najdeme jen jednu stélu na místě hlavy zesnulého, jinde dvě, které vymezují celkové místo hrobu.V tomto směru jen těžko můžeme uplatnit nějaké zobecnění. Od 11. století se rozšířil zvyk budovat pod vlastním náhrobním kamenem jakýsi piedestal, nízkou stavbu obdelníkového půdorysu. Ještě později se uplatnila zvyklost na místě hlavy zesnulého umísťovat odpovídající pokrývku hlavy, ať již vytesanou z kamene, či vymodelovanou a vypálenou z hlíny. Podle tohoto prvku může návštěvník hřbitova již zdálky poznat, zda se jednalo o vladaře, islámského teologa a právníka a tak podobně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samostatnou kapitolu mezi funerální architekturou představují hrobky ''awlijáʼ'', súfijských „světců“. I tyto stavby jsou velmi proměnlivé a je jen velmi obtížné – ne-li nemožné – podat zde generalizující výklad. Na jedné straně mezi nimi najdeme impozantní a monumentální pohřební komplexy a mauzolea a na druhé straně stojí malé, skromné a nenápadné objekty, často jakoby přilepené ke zdi sousedního [[dům (Islam)|domu]], nebo skromně se krčící v pustinách maghribských hor. O této variabilitě leccos napovídá již samotné pojmenování takových staveb. Samotná hrobka světce se obvykle stala centrem objektu nazývaného v Egyptě jako ''maqám'', případně ''maqáma'' (obvykle menší a skromnější stavba), ''daríh'' (mauzoleum) nebo – zemřel-li světec na místě původní poustevny – ''záwija'' (stejně se v arabštině označuje i řádový dům súfijů). V jiných částech islámského světa se používají i termíny jako ''mašhad'' (místo, kde spočívá mučedník, ''šahíd'') nebo ''mazár'' (místo návštěv, ''zijárát'', zesnulého), častá to součást místních názvů. Velmi často se užívá termínu ''qubba'', což znamená kopuli, která většinou bývá neodmyslitelnou součástí těchto staveb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3 class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Hattstein, Markus, a Peter Delius, eds. ''Islám: Umění a architektura.'' Přel. Klára Ježková, Jan M. Heller. Praha: Slovart, 2006;&lt;br /&gt;
* Klapetek, Martin. „Hroby na muslimských odděleních německých komunálních hřbitovů.“ ''Nový Orient'' 71, č. 3 (2016): 2-10;&lt;br /&gt;
* Malecká, Jana. ''Narození, svatba a pohřeb v sunnitském islámu''. Brno: Masarykova univerzita, 2014;&lt;br /&gt;
* Ostřanský, Bronislav, ed. ''Smrt, hroby a záhrobí v islámu''. Praha: Academia, 2015;&lt;br /&gt;
* Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;span class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Viz též:&amp;lt;/span&amp;gt; [[hrob (JKI-I)|hrob (JKI-I)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Islám]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>