imám (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy do Slovníku islámu

2024-11-14T21:37:09Z

odkazy do Slovníku islámu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:11Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:42Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:52Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">imám</span> (arab. stojící v čele) Pův. ten, který vede karavanu, v přeneseném smyslu morální vzor; v tom významu i v [[korán (JKI-I)|koránu]]. V náb. praxi ten, který vede společnou [[modlitba (JKI-I)|modlitbu]] v [[mešita (JKI-I)|mešitě]] nebo kdekoli na rituálně čistém místě. Teoreticky může funkci vykonávat kterýkoli zbožný [[muslim (JKI-I)|muslim]] znalý rituálu, bez ohledu na povolání a kvalifikaci. Tak je chápán i. v sunnitském islámu ([[sunna (JKI-I)|sunna]]). Prvním i. muslim. [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] byl [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]], ačkoli v koránské tradici již v této roli vystupovali i předešlí [[proroci (JKI-I)|proroci]] ([[korán (JKI-I)|korán]] 2: 124, 46: 12 aj.). Po Muhammadovi, podle sunnitské tradice, jsou i. jeho nástupci, [[chalífa (JKI-I)|chalífové]]. Obsah pojmu i., jak je uváděn v koránu, měl však rozhodující vliv na teorii a praxi vztahu islámu a moci. Zde je původ instituce imámátu jakožto nejvyššího duch. vedení obce. Různost názorů na otázky moci a oprávněnost jejího uplatňování rozdělily ummu na řadu směrů ([[sunna (JKI-I)|sunna]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]], [[cháridža (JKI-I)|cháridža]] aj.). Ší‘itské dogma vychází z představy, že i po uzavření řady proroků Muhammadem pokračuje božské vedení obce prostřednictvím i. z rodu čtvrtého [[chalífa (JKI-I)|chalífy]] [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alího Ibn Abí Táliba]], jenž stav Bohem vyvoleného smrtelníka přejal od Muhammada. Prvním i. je proto pro ší‘ity Alí. I. jako „nejlepší z lidí“ má v ší‘itském pojetí všechny kvality proroka, až na samo proroctví (arab. nubuwwa), neboť i. již nepřijímá a nezvěstuje nová zjevení.

''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">imám</span> (arab. stojící v čele) Pův. ten, který vede karavanu, v přeneseném smyslu morální vzor; v tom významu i v [[korán (JKI-I)|koránu]]. V náb. praxi ten, který vede společnou [[modlitba (JKI-I)|modlitbu]] v [[mešita (JKI-I)|mešitě]] nebo kdekoli na rituálně čistém místě. Teoreticky může funkci vykonávat kterýkoli zbožný [[muslim (JKI-I)|muslim]] znalý rituálu, bez ohledu na povolání a kvalifikaci. Tak je chápán i. v sunnitském islámu ([[sunna (JKI-I)|sunna]]). Prvním i. muslim. [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] byl [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]], ačkoli v koránské tradici již v této roli vystupovali i předešlí [[proroci (JKI-I)|proroci]] ([[korán (JKI-I)|korán]] 2: 124, 46: 12 aj.). Po Muhammadovi, podle sunnitské tradice, jsou i. jeho nástupci, [[chalífa (JKI-I)|chalífové]]. Obsah pojmu i., jak je uváděn v koránu, měl však rozhodující vliv na teorii a praxi vztahu islámu a moci. Zde je původ instituce imámátu jakožto nejvyššího duch. vedení obce. Různost názorů na otázky moci a oprávněnost jejího uplatňování rozdělily ummu na řadu směrů ([[sunna (JKI-I)|sunna]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]], [[cháridža (JKI-I)|cháridža]] aj.). Ší‘itské dogma vychází z představy, že i po uzavření řady proroků Muhammadem pokračuje božské vedení obce prostřednictvím i. z rodu čtvrtého [[chalífa (JKI-I)|chalífy]] [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alího Ibn Abí Táliba]], jenž stav Bohem vyvoleného smrtelníka přejal od Muhammada. Prvním i. je proto pro ší‘ity Alí. I. jako „nejlepší z lidí“ má v ší‘itském pojetí všechny kvality proroka, až na samo proroctví (arab. nubuwwa), neboť i. již nepřijímá a nezvěstuje nová zjevení.
-''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''
 [[Kategorie:Aut: Kovács Attila]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)