imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:36Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">insán kámil</span> – dokonalý člověk, pravý cíl [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]]. Představa o dokonalém člověku tvoří ústřední koncept islámské mystiky ([[súfismus (Islam)|súfismus]]). Přestože se jedná o tak nosné téma, oporu pro něj nenalezneme ani v [[Korán (Islam)|Koránu]], ani v Tradici (''[[sunna (Islam)|sunna]]''), a také do súfismu se dostal až časem. Orientalisté často zmiňují manichejské či gnostické vlivy, které v tomto učení patrně zaznívají. Myšlenky o tom, že člověk má v Božím plánu stvoření zcela osobité a výjimečné místo, že je zástupcem Boha ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) na zemi (''[[chalífa (Islam)|chalífa]]''), súfijové rozvinuli do mnohem dalekosáhlejších konstrukcí. Podle nich je člověk nejen vrcholem Stvoření, ale též jeho pravou příčinou, jehož prostřednictvím (jako prismatem) Bůh v každou chvíli nahlíží na tento svět i na Sebe sama. Dokonalý člověk též představuje jistý zprostředkující moment mezi člověkem a naprosto transcendntním Bohem – zejména poté, co se řetězec [[prorokové a profécie (Islam)|proroctví]], jak islám učí, [[Muhammad (Islam)|Muhammadovou]] [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrtí]] navždy uzavřel. Učení o dokonalém člověku rozvedla řada vrcholných islámských mystiků ([[šajch (Islam)|šajch]]) a teozofů do podoby složitých a rozsáhlých myšlenkových soustav, mezi nimiž vyniká duchovní odkaz Největšího mistra (''aš-šajch al-akbar'') Muhjiddína ibn ʻArabího (viz ''[[wahdat al-wudžúd (Islam)|wahdat al-wudžúd]]'') a velmi vlivné pojednání na toto téma z pera šajcha ʻAbadalkaríma al-Džílího.

Významný středověký učenec a literát, šajch ʻAlí al-Džurdžání, do svého proslulého traktátu ''Kniha definic'' (''Kitáb at-taʻrífát'') vložil též heslo ''Dokonalý člověk'' (''al-insán al-kámil''): „Shrnuje veškeré sféry, božské i bytí, univerzální i parciální. Je to Kniha, jež zahrnuje veškeré knihy Božské i existující, a proto jeho duch a rozum tvoří ‚intelektuální knihu‘, nazvanou Matka knihy (umm al-kitáb). Proto se stává jeho srdce zápisem na Chráněné tabulí (al-lawh al-mahfúz), a proto také je jeho duše Knihou smazání a utvrzení (kitáb al-mahw waʼl-ithbát). Je poctěným, očištěným a vyzdviženým svitkem, jehož se nemohou dotknout a pochopit jeho tajemství než ti, kdož se očistili od závojů temnot (mutahharún min al-hudžub az-zulmáníja – tedy súfijská duchovní elita, která se zbavila „okovů tohoto světa“ – pozn. autora). Vztah tohoto Prvního intelektu k Velkému světu a jeho pravým podstatám se podobá vztahu lidského ducha k tělu a jeho funkcím. A je-li univerzální duše srdcem Velkého světa (čili vesmíru – pozn. autora), je stejně tak racionální duše srdcem člověka, a proto bývá svět označován jako velký člověk (al-insán al-kabír).“

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Ahmad, Hazrat Mírzá Ghulám. ''Filosofie učení islámu''. Přel. prof. Mandel & Botho von Kopp. Praha: Nakladatelství Islám, 2003;
* Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008;
* Nasafí, ʻAzíz ibn Muhammad. ''Průvodce poutníka na cestě za nejzazším cílem: Úvod do súfismu''. Přeložil, předmluvou a poznámkami opatřil Jaromír Kozák. Praha: Volvox Globator, 2007;
* Nasr, Seyyed Hossein. ''Záhrada pravdy: Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu''. Přel. Milan Špak. Praha: Malvern, 2022;
* Ostřanský, Bronislav. ''Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky: „Úradky Boží pro nápravu lidského království“ šajcha Muhjiddína ibn ʻArabího''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2004.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

insán kámil (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu