imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:40Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:11Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:28Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<div id="photo">[[Soubor:JKI_jezuité.jpg|upright|Řádový znak Tovaryšstva Ježíšova (IHS = Iesus Hominum Salvator – Ježíš Vykupitel Lidí) (Řím, malba v obydlí sv. Ignáce, kol. 1605)]]</div><span id="entry">jezuité</span> (Societas Iesu – SJ, Tovaryšstvo Ježíšovo) [[řády a kongregace (JKI-K)|Řád]] římkat. církve, který se ustavil 1534 na Montparnassu u Paříže (zakl. byl [[Ignác z Loyoly (JKI-K)|Ignác z Loyoly]]) a byl potvrzen 1540 papežem Pavlem III. Posláním řádu bylo podporovat papežství, hájit kat. doktrínu proti [[hereze (JKI-K)|herezím]] a misijně působit mezi [[pohan (JKI-K)|pohany]] ([[misie (JKI-K)|misie]], [[evangelizace (JKI-K)|evangelizace]]). Tři běžné řádové sliby (chudoby, čistoty a poslušnosti) byly doplněny čtvrtým o naprosté poslušnosti papeži v misijní činnosti. Konstituce řádu měla vojenský charakter a autokratické rysy. Volený představený řádu (generál) měl neomezenou moc a podléhal jen papeži. Řád se rychle rozrůstal a misijně působil v Americe, Africe a Asii. Podporoval vzdělání a jeho teologové se uplatnili na [[koncil (JKI-K)|koncilu]] tridentském. V 17. a 18. stol. byly jezuitské misie aktivní zejm. v Indii, Číně, Japonsku a Severní Americe. V Belgii jezuita J. Bolland (z. 1665) začal 1643 vydávat kritickou sbírku životopisů svatých Skutky svatých (Acta sanctorum) a ve Francii se j. stali hl. kritiky [[jansenismus (JKI-K)|jansenismu]]. Na nátlak řady evrop. panovníků byl řád 1773 papežem Klimentem XIV. zrušen; j. přežili jen v Prusku a Rusku (v Rakousku směli pouze vyučovat), ale řád byl už 1814 znovu obnoven papežem Piem VII. Dnes jsou j. činní ve většině zemí světa. [[spiritualita (JKI-K)|Spiritualita]] řádu je založena na duch. cvičeních Ignáce z Loyoly, důraz je kladen na osobní zbožnost. Za [[protireformace (JKI-K)|protireformace]] j. přispěli k charakteristickým rysům barokní kultury; význ. roli sehrálo řádové divadlo, pořádání [[pouť (JKI-K)|poutí]] a podpora velkorysých círk. staveb. V Čechách, kam byli j. uvedeni do Prahy (Klementinum) 1556, byl nejváženější osobností řádu historik a obránce čes. jazyka Bohuslav Balbín (1621-1688). Řádové domy se v čes. zemích rychle šířily, zpočátku byli čeští j. součástí rakouské provincie, 1623 se čes. provincie oddělila. Po obnovení řádu na začátku 19. stol. přišli j. nejprve do Bohosudova, později do Prahy k Sv. Ignáci a jiných míst. Řeholním oděvem byl černý [[talár (JKI-K)|talár]] s černým látkovým cingulem (bílá šňůra kolem pasu), na hlavě se nosil biret. Dnes se hábit nenosí. 1995 měl řád v 84 provinciích asi 22 800 členů, z toho 16 000 kněží. Dnes j. působí hl. na univerzitách, ve vědě, ve školách a mezi mládeží. Důležitá je i charitativní činnost (např. mezi uprchlíky) a zájem o mediální politiku. Řádový znak se skládá ze zkratky Ježíšova jména [[IHS (JKI-K)|IHS]] v modrém (červeném) poli, kříže a tří hřebíků (vše v plamenné aureole).

''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

jezuité (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind