imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:42Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:14Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:31Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">křižovníci</span> [[rytířské řády (JKI-K)|Rytířský řád]] římkat. církve řídící se [[řehole (JKI-K)|řeholí]] sv. [[Augustinus Aurelius (JKI-K)|Augustina]]. Rozeznáváme tři řády. 1. K. s červeným křížem (Fratres Cruciferi) neboli strážci božího hrobu (Canonici Sacrosancti Sepulcri Dominici Hierosolymitani); řád vznikl ve 12. stol. v [[Jeruzalém (JKI-K)|Jeruzalémě]] k ochraně Božího hrobu. Po jeho rozšíření v Evropě byli členové řádu činní zejména ve špitálech, školách a v duch. správě. V čele stál jeruzalémský [[patriarcha (JKI-K)|patriarcha]]. Čes. [[provincie (JKI-K)|provincii]] řídil preceptor, od 13. stol. probošt pražského [[konvent (JKI-K)|konventu]]. Členy řádu byli kněží a laičtí bratři. Nejstarší řádový dům v Čechách byl zřízen soukromou nadací při starším pražském kostele sv. Petra na Zderaze před 1188. V předhusitské době vznikla ještě řada dalších domů, ale řád byl rozvrácen za husitské revoluce. 1573 byl obnoven pražský konvent, který působil až do zrušení 1785 Josefem II. ([[josefinismus (JKI-K)|josefinismus]]). Řeholním oděvem je krátký černý plášť, černý [[talár (JKI-K)|talár]], na levé straně prsou je umístěn červený patriarchální [[kříž (JKI-K)|kříž]].

2. K. s červeným srdcem (Canonicus Ordo Crucigerorum cum rubeo corde); řád zal. za [[kříž (JKI-K)|kříž]]ových výprav ve 12. stol., jeho členové známi též pod jménem cyriaci (podle mučedníka sv. Cyriaka, z. 305). Hl. posláním řádu byla péče o nemocné a duch. správa. Nejvyšším představitelem byl generální převor, který sídlil v Římě a od 1340 v Praze. Do Čech povolal cyriaky Přemysl Otakar II.; nejstarší konvent tu vznikl 1256 na Starém Městě pražském při kostele sv. Kříže Většího. Všechny cyriacké kláštery zanikly za husitských bouří, pražský konvent byl dočasně obnoven 1437-1470 řeholníky z Řezna, později až 1628 příslušníky řádu z Krakova. Konvent při kostele sv. Kříže Většího trval až do 1783, kdy byl zrušen Josefem II. Řeholním oděvem byl od 17. stol. bílý hábit se škapulířem a kapucí, na levé straně prsou byl umístěn červený kříž a pod ním červené srdce.

3. K. s červenou hvězdou (Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella); řád vznikl z laického špitálního bratrstva zal. 1233 sv. [[Anežka Česká (JKI-K)|Anežkou Českou]] (Přemyslovnou) při kostele sv. Haštala v Praze. Papež Řehoř IX. povýšil 1237 bratrstvo na řád s řeholními pravidly a od 1238 se řád řídil samosprávou. Záhy po potvrzení usídlili se k. s červenou hvězdou trvale u Juditina mostu v Praze, kde byl zal. kostel sv. Františka a špitál. Zde bylo i sídlo nejvyššího představeného a odtud se řád šířil i do okolních zemí. Hl. úkolem řádu byla špitální činnost a duch. správa. Nejvyšší představený se nazýval mistr (později generál a velmistr) a někteří z řádových kněží se stávali čestnými [[komtur (JKI-K)|komtury]]. Domácí původ řádu přispěl k jeho rychlému šíření už v době Václava I., kdy pronikal do měst a k význ. kostelům. Za Karla IV. spravoval řád šedesát špitálů, domů a farních kostelů. Většina konventů (kromě Prahy) zanikla za husitských válek. V nové době spravovali k. s červenou hvězdou řadu farností v záp. Čechách. Důležitou roli hrál řád 1651 při obnově pražského arcibiskupství, kdy byl do čela arcidiecéze postaven pražský velmistr a vídeňský biskup Antonín Brus z Mohelnice. Řeholním šatem je černý talár s dvěma bílými jazýčky na [[kolárek (JKI-K)|kolárku]], osmihrotý červený kříž a pod ním šesticípá červená hvězda na černém plášti.

''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

křižovníci (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind