imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:37Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">kalendář</span> – systém datování, jehož muslimská podoba se vyznačuje četnými specifiky. Muslimský kalendář, podle nějž se dodnes určují veškeré náboženské [[svátky (Islam)|svátky]], je lunární a jeho základy byly stanoveny již v textu [[Korán (Islam)|Korán]]u (10:5): „On (tedy Bůh – pozn. autora) je ten, kdo slunce jasnou září učinil a měsíc světlem a postavení jeho určil, abyste počet roků i počítání jejich znali. A Bůh to stvořil jako skutečnost vážnou a On činí znamení srozumitelnými pro lid vědoucí.“ Tím, že je muslimský rok důsledně lunární, bývá přibližně o jedenáct dní kratší než ten solární, což způsobuje, že muslimské svátky v průběhu zhruba 33 let „projdou“ veškerými ročními obdobími. Nesoulad mezi lunárním a solárním rokem vedl již ve středověku k četným problémům převážně fiskálního charakteru, avšak dodatečné vkládání „chybějících dnů“ do kalendáře bylo vysloveně zapovězeno v Knize, jak o tom svědčí i koranické verše 9:36–37: „Zajisté počet měsíců u Boha je dvanáct měsíců, stanovený v Knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce posvátné – a to je náboženství neměnitelné. (...) Vsunutý měsíc je nadměrné nevěrectví, jímž jsou uváděni v bloudění ti, kdož neuvěřili. V jednom roce prohlašují, že není posvátný, a v druhém roce, že je posvátný, aby to souhlasilo s počtem měsíců, jež Bůh učinil posvátnými, takže dovolují to, co Bůh zakázal. A tak jim byly okrášleny špatné skutky jejich a Bůh nepovede lid nevěřící.“ Muslimský rok tedy běžně trvá 354 dní, avšak aby se kalendář vyrovnal s astronomickým lunárním rokem bývá 11 let z každých 30 přestupných. Rok sestává z dvanácti měsíců, přičemž ty liché mají po 30 dnech a ty sudé po 29. Názvy měsíců jsou následující (většinou mají předislámský původ): ''muharram, safar, rabíʻ al-awwal, rabíʻ ath-thání, džumádáʼl-úlá, džumádáʼl-achíra, radžab, šaʻbán, ramadán, šawwál, dhúʼl-qaʻda'' a ''dhúʼl-hidždža''. Islámský letopočet byl zaveden až za [[chalífa (Islam)|chalífy]] ʻUmara (v r. 637) a počítá se od roku ''[[hidžra (Islam)|hidžry]]'', tedy přesídlení proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] z Mekky do Medíny (viz [[svatá místa (Islam)|svatá místa]]), přesněji od 1. muharramu roku, kdy k ''hidžře'' došlo, což připadá na čtvrtek / pátek 15. / 16. července roku 622 juliánského kalendáře. K přepočítávání dat mezi islámským a křesťanskými kalendáři slouží tabulky (dnes dostupné též na internetu). V současnosti se pro běžné, „civilní“, datování používá i v muslimských zemích západního, tj. gregoriánského kalendáře.

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. ''Zaostřeno na islám''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
* Lawrence, Bruce. ''O Koránu''. Přel. Gabriela Weberová-Babulíková. Praha: Pavel Dobrovský - Beta, 2007;
* Lewis, Bernard. ''Dějiny Blízkého výhodu''. Přel. Milena Pellarová, Zuzana Rousová. Praha: Lidové noviny, 1997;
* Kropáček, Luboš. ''Duchovní cesty islámu''. Praha: Vyšehrad, 2006;
* Slobodník, M., a D. Deák, G. Pirický, eds. ''Súčasné podoby súfizmu od Balkánu po Čínu''. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[kalendář (JKI-I)|kalendář (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

kalendář (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu