imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:41Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:13Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:30Z

import JKI a Hind

Nová stránka

koncil (z lat. concilium – schůze, shromáždění, sbor) Shromáždění představitelů [[římskokatolická církev (JKI-K)|římskokatolické církve]], jehož cílem je projednávat závažné záležitosti [[víra (JKI-K)|víry]], círk. organizace, [[liturgie (JKI-K)|liturgie]], mravouky a dospívat k jejich závazným řešením. Obvykle se mluví o všeobecných (ekumenických) k., které jsou celocírkevní, svolávané nejvyšším představitelem církve ([[papež (JKI-K)|papež]]) a jejichž dekrety vstupují v platnost po podpisu papežem. Konají se i k. regionální, tj. shromáždění [[biskup (JKI-K)|biskupů]] a duchovenstva určité země či kraje ([[provincie (JKI-K)|provincie]]). Důvodem a současně teol. základnou k. je tzv. konciliarita církve, tzn. zplnomocnění k setkávání jejích členů, kvalifikovaných k takovým rozhodnutím, která by chránila a posilovala jednotu církve. Protest. a [[pravoslavná církev (JKI-K)|pravoslavné církve]] vykládají k. specifickým způsobem; zatímco [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]] je chápe jako víceméně nezávazné akty, uznává vých. [[ortodoxie (JKI-K)|ortodoxie]] prvních sedm k. jako všeobecné, další jen jako regionální [[synod(a) (JKI-K)|synody]]. S rozvojem [[ekumenismus (JKI-K)|ekumenismu]] význam instituce k. Vzrůstá.

Hist. přehled k.: Za první bývá někdy považován tzv. apoštolský k., schůzka představitelů raně kř. obcí konaná snad kol. 50 v [[Jeruzalém (JKI-K)|Jeruzalémě]]; s výjimkou nz. zmínek (Sk 15, podle některých interpretací i Ga 2,1-10) pro něj nejsou doklady. Předmětem jednání zřejmě byla míra závaznosti žid. Zákona pro křesťany pocházející z pohanského prostředí (pohanokřesťané). Historicky první k. se konaly až ve 4. stol., po [[edikt milánský (JKI-K)|ediktu milánském]]. Byl to 1. nikajský k. (325), který pod předsednictvím císaře Konstantina (z. 337) přijal protiariánské ([[arianismus (JKI-K)|arianismus]]) [[vyznání víry (JKI-K)|vyznání víry]], a 1. konstantinopolský (cařihradský) k. (381), svolaný císařem Theodosiem; ten schválil dodatek nikajského vyznání, jenž byl dílem představitelů [[kappadocká škola (JKI-K)|kappadocké školy]] a později se stal součástí liturgie jako tzv. [[nikajsko-konstantinopolské vyznání víry (JKI-K)|nikajsko-konstantinopolské vyznání víry]]. V 5. stol. se uskutečnil k. v Efezu (431, Celestýn I.), který zavedl titul Bohorodičky (theotokos) pro [[Maria (JKI-K)|Marii]] a odsoudil [[nestorianismus (JKI-K)|nestorianismus]], a největší starověký k. v Chalkedonu (451, Lev I.), věnovaný především christologickým otázkám ([[duofyzitismus (JKI-K)|duofyzitismus]]). Pátým k. byl 2. konstantinopolský (553), svolaný císařem Justiniánem, který za neúčasti papeže Vigilia vymohl odsouzení tzv. tří kapitol nestoriánského učení. 3. konstantinopolský k. (680-681, též k. trullský) byl rovněž věnován boji s [[hereze (JKI-K)|herezí]] (odsoudil [[monotheletismus (JKI-K)|monotheletismus]] i jeho podporovatele papeže Honoria). Sedmý ekumenický k. se opět konal v Nikaji (787, Hadrián I.) a povolil uctívání obrazů ([[ikonoklasmus (JKI-K)|ikonoklasmus]]). Osmým k. je 4. konstantinopolský (869-870, Hadrián II.), ukončující [[Fotios (JKI-K)|Fotiovo]] [[schizma (JKI-K)|schizma]]. Všechny další k. se už konaly na kř. Západě. Byly to čtyři k. lateránské: 1. 1123, Kalixtus II. – potvrzen konkordát wormský; 2. 1139, Inocenc II.; 3. 1179, Alexandr III.; 4. 1215, [[Inocenc III. (JKI-K)|Inocenc III.]] – přinesl první velká reformní opatření středověké církve (učení o [[transsubstanciace (JKI-K)|transsubstanciaci]], nařízení o roční [[zpověď (JKI-K)|zpovědi]]). Ve 13. stol. se konaly ještě dva ekumenické k., a to 1. lyonský (1245, Inocenc IV.), na němž byl v reakci na obnovené spory mezi císařem a papežem dán do klatby císař Bedřich II., a 2. lyonský (1274, Řehoř X.), který se zabýval problematikou volby papeže (zřízení instituce [[konkláve (JKI-K)|konkláve]]). 15. ekumenický k. ve Vienne (1311-1312, Klement V.) je znám rozhodnutím o zrušení řádu [[templáři (JKI-K)|templářů]]. Pro čes. prostředí je významný k. v Kostnici (1414-1418), spojený s odsouzením Jana [[Hus, Jan (JKI-K)|Husa]]. Tento k. však musel řešit zejm. záp. schizma tří papežů (řím. Řehoř XII., avignonský Benedikt XIII. a [[Jan XXIII. (JKI-K)|Jan XXIII.]] – kardinál Cossa; [[papež (JKI-K)|papež]]ské schizma) volbou papeže Martina V. (1417-1431). K. kostnický přijal dekret ''Sacrosancta'', nadřazující k. papežovi, a dekret ''Frequens'', podle něhož se měly konat k. v pravidelných desetiletých odstupech. V pořadí sedmnáctý k., zvaný basilejsko-ferrarský (též basilejský), trval s přestávkami 18 let (1431-1449, Evžen IV.); podstatně přispěl k potlačení [[husitství (JKI-K)|husitství]] a usiloval o unii s vých. církví, Armény a jakobity ([[uniatství (JKI-K)|uniatství]]). K círk. unii sice došlo, byla však neživotná a 1472 byla formálně zrušena. 5. lateránský k. (1512-1517, Julius II., Lev X.) byl pokusem o círk. reformu, zatímco k. tridentský (1545-1563, Pavel III., Julius III., Pius IV.) se už střetl s [[reformace (JKI-K)|reformací]]. V konfrontaci s ní rozvinul učení o Písmu a [[tradice (JKI-K)|tradici]], prvotním [[hřích (JKI-K)|hříchu]] a [[ospravedlnění (JKI-K)|ospravedlnění]], o [[svátosti (JKI-K)|svátostech]], uctívání svatých ([[kult svatých (JKI-K)|kult svatých]]) a mešní oběti. Po více než třech stoletích se pak konal 1. vatikánský k. (1869-1870, Pius IX.), který vedle [[konstituce (JKI-K)|konstituce]] o víře proslul řešením otázky primátu a [[papežská neomylnost (JKI-K)|papežské neomylnosti]]. Za jeden z nejvýzn. k. všech dob je považován [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhý vatikánský k.]] (1962-1965, [[Jan XXIII. (JKI-K)|Jan XXIII]]., [[Pavel VI. (JKI-K)|Pavel VI.]]). Zahájil program [[aggiornamento (JKI-K)|aggiornamenta]] a znamenal nejpronikavější círk. reformu od [[konstantinovský obrat (JKI-K)|konstantinovského obratu]] a reformace. Vzešlo z něj celkem 16 dokumentů, z nichž nejdůležitější se týkají problematiky [[zjevení (JKI-K)|zjevení]], liturg. reformy, církve, vztahu k nekř. náboženstvím, náb. svobody a ekumenismu. Celkem proběhlo 21 ekum. k.

''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]'' 
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

===Ekumenické koncily===

{| class="wikitable"
!width="15%"| Koncil
!width="15%"| Doba
!width="10%"| Zasedání
!width="20%"| Papež
!width="40%"| Předmět jednání a usnesení
|-
| 1. nikajský
|align="right"| 20. 5. – 25. 7. ?325
|
| Silvestr
| protiariánské vyznání víry
|-
| 1. konstantinopolský
|align="right"| květen / červenec 381
|
| Damasus I.
|božství Ducha svatého, nikajsko-konstantinopolské vyznání víry
|-
| efezský
|align="right"| 22. 6. – 17. 7. 431
|align="center"| 5
| Celestin I.
|odsouzení nestorianismu, zavedení termínu theotokos
|-
| chalkedonský
|align="right"| 8. 10. – 1. 11. 451
|align="center"| 17
| Lev I.
|monofyzitismus
|-
| 2. konstantinopolský
|align="right"| 5. 5. – 2. 6. 553
|align="center"| 8
| Vigilius
|odsouzení tří kapitol nestoriánů
|-
| 3. konstantinopolský
|align="right"| 7. 11. 680 – 16. 9. 681
|align="center"| 16
| Lev II.
|odsouzení monotheletismu, maronité
|-
| 2. nikajský
|align="right"| 24. 9. - 23. 10. 787
|align="center"| 8
| Hadrian I.
|ikonoklasmus
|-
| 4. konstantinopolský
|align="right"| 5. 10. 869 – 28. 2. 870
|align="center"| 10
| Hadrian II.
|ukončení Fotiova schizmatu
|-
| 1. lateránský
|align="right"| 18. 3. – 6. 4. 1123
|
| Kalixt II.
|investitura
|-
| 2. lateránský
|align="right"| duben 1139
|
| Inocenc II.
|odstranění papežského schizmatu, reforma
|-
| 3. lateránský
|align="right"| 5. – 11. 3. 1179
|align="center"| 3
| Alexander III.
|albigenští, valdenští
|-
| 4. lateránský
|align="right"| 11. – 30. 11. 1215
|align="center"| 3
| Inocenc III.
|kataři, nauka o svátostech, transsubstanciace
|-
| 1. lyonský
|align="right"| 28. 6. – 17. 7. 1245
|align="center"| 3
| Inocenc IV.
|sesazení císaře Bedřicha II.
|-
| 2. lyonský
|align="right"| 7. 5. – 17. 7. 1274
|align="center"| 6
| Řehoř X.
|křížová výprava, konkláve, unie s Řeky
|-
| viennský
|align="right"| 16. 10. 1311 – 6. 5. 1312
|align="center"| 3
| Klement V.
|zrušení řádu templářů
|-
| kostnický
|align="right"| 5. 11. 1414 – 22. 4. 1418
|align="center"| 45
|
|odstranění papežského schizmatu, J. Viklef, J. Hus, konciliarismus
|-
| basilejský
|align="right"| 23. 7. 1431 – 24. 2. 1449
|
| Evžen IV.
|unie s církví východní, arménskou, koptskou a syrskou
|-
| 5. lateránský
|align="right"| 10. 5. 1512 – 16. 3. 1517
|align="center"| 12
| Julius II. / Lev X.
|pokus o círk. reformu, nesmrtelnost duše – dogma
|-
| [[tridentský koncil (JKI-K)|tridentský]]
|align="right"| 13. 12. 1545 – 4. 12. 1563 3 zasedací období
|align="center"| 25
| Pavel III. Julius III. Pius IV.
|vymezování církevní nauky vůči protestantismu
|-
| 1. vatikánský
|align="right"| 8. 12. 1869 – 18. 7. 1870
|align="center"| 4
| Pius IX.
|dekret o víře a dekret o církvi, papežská neomylnost
|-
| [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|2. vatikánský]]
|align="right"| 11. 10. 1962 – 8. 12. 1965
|align="center"| 4
| Jan XXIII. Pavel VI.
| aggiornamento
|}

Pravoslavné církve uznávají rozhodnutí pouze prvních sedmi koncilů (synodů).

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

koncil (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind