kostel (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:43Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:42Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:13Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:31Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<div id="photo">[[Soubor:JKI_kostel.jpg|upright|]]</div><span id="entry">kostel</span> (z lat. castellum – hrad; podle zvyklosti opevňovat středověké k., aby mohly sloužit jako refugium) Kř. [[chrám (JKI-K)|chrám]]; sakrální budova užívaná křesťany pro [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužby]] a provozování dalších forem veřejného i soukromého [[kult (JKI-K)|kultu]]. Podle působnosti a funkce se rozlišují biskupské k. ([[dóm (JKI-K)|dóm]], [[katedrála (JKI-K)|katedrála]]), farní a klášterní k., [[kaple (JKI-K)|kaple]], [[oratoř (JKI-K)|oratoře]], poutní k. atd. Byzantské chrámy byly již od 5. stol. budovány jako centrální stavby zaklenuté kupolí, později ovlivnily především ruskou círk. architekturu s typickým zmnožením kupolí a cibulovým zakončením věží. V záp. křesťanství vycházela stavba kostelů z pozdně řím. typu [[bazilika (JKI-K)|baziliky]] a centrální stavby, využívané v raném křesťanství zvláště pro stavby samostatně stojících baptisterií. Vedle prostých rotund a sálových k. s pravoúhlým presbytářem ([[presbyterium (JKI-K)|presbyterium]]) nebo apsidou se v karolinské době rozvinul nový typ obohacený v nejrozvinutější formě o záp. a vých. apsidu, dvě věže v západním průčelí a až dvě příčné lodě s věžemi nad křížením. V románském období přibyla jako součást k. také krypta přecházející často až do samostatného podzemního patra. Zvláštní typy k. vytvořily mnišské řády v rámci [[klášter (JKI-K)|klášterů]]. V gotice převládla podélná vícelodní budova bazilikálního typu s transeptem (příčnou chrámovou lodí), tvořící půdorys [[kříž (JKI-K)|kříže]], a s [[chór (JKI-K)|chórem]], obklopeným věncem kaplí; v pozdní gotice se hojněji vyskytoval také halový k. s loďmi o stejné výšce. Ital. renesance rozvíjela zejména typ centrálního k. zaklenutého kupolí, který později propojilo s podélnou stavbou zvláště středoevropské baroko. V období historizujících slohů se stavba k. vyznačovala značným eklekticismem, přičemž katolické k. navazovaly více na baroko, zatímco protestantské spíše na gotiku. Nová doba dala k. zcela nový výraz ovlivněný směry moderní architektury (Le Corbusiér, J. Niemeyer ad.). Interiér k. je uzpůsoben rituálnímu provozu podle círk. příslušnosti a konkrétního [[ritus (JKI-K)|ritu]].

<span class="section_title">Viz též:</span> [[kazatelna (JKI-K)|kazatelna]], [[oltář (JKI-K)|oltář]], [[krucifix (JKI-K)|krucifix]], [[křtitelnice (JKI-K)|křtitelnice]], [[křížová cesta (JKI-K)|křížová cesta]], [[ikona (JKI-K)|ikona]], [[ikonostas (JKI-K)|ikonostas]]

''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <div id="photo">[[Soubor:JKI_kostel.jpg|upright|]]</div><span id="entry">kostel</span> (z lat. castellum – hrad; podle zvyklosti opevňovat středověké k., aby mohly sloužit jako refugium) Kř. [[chrám (JKI-K)|chrám]]; sakrální budova užívaná křesťany pro [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužby]] a provozování dalších forem veřejného i soukromého [[kult (JKI-K)|kultu]]. Podle působnosti a funkce se rozlišují biskupské k. ([[dóm (JKI-K)|dóm]], [[katedrála (JKI-K)|katedrála]]), farní a klášterní k., [[kaple (JKI-K)|kaple]], [[oratoř (JKI-K)|oratoře]], poutní k. atd. Byzantské chrámy byly již od 5. stol. budovány jako centrální stavby zaklenuté kupolí, později ovlivnily především ruskou círk. architekturu s typickým zmnožením kupolí a cibulovým zakončením věží. V záp. křesťanství vycházela stavba kostelů z pozdně řím. typu [[bazilika (JKI-K)|baziliky]] a centrální stavby, využívané v raném křesťanství zvláště pro stavby samostatně stojících baptisterií. Vedle prostých rotund a sálových k. s pravoúhlým presbytářem ([[presbyterium (JKI-K)|presbyterium]]) nebo apsidou se v karolinské době rozvinul nový typ obohacený v nejrozvinutější formě o záp. a vých. apsidu, dvě věže v západním průčelí a až dvě příčné lodě s věžemi nad křížením. V románském období přibyla jako součást k. také krypta přecházející často až do samostatného podzemního patra. Zvláštní typy k. vytvořily mnišské řády v rámci [[klášter (JKI-K)|klášterů]]. V gotice převládla podélná vícelodní budova bazilikálního typu s transeptem (příčnou chrámovou lodí), tvořící půdorys [[kříž (JKI-K)|kříže]], a s [[chór (JKI-K)|chórem]], obklopeným věncem kaplí; v pozdní gotice se hojněji vyskytoval také halový k. s loďmi o stejné výšce. Ital. renesance rozvíjela zejména typ centrálního k. zaklenutého kupolí, který později propojilo s podélnou stavbou zvláště středoevropské baroko. V období historizujících slohů se stavba k. vyznačovala značným eklekticismem, přičemž katolické k. navazovaly více na baroko, zatímco protestantské spíše na gotiku. Nová doba dala k. zcela nový výraz ovlivněný směry moderní architektury (Le Corbusiér, J. Niemeyer ad.). Interiér k. je uzpůsoben rituálnímu provozu podle círk. příslušnosti a konkrétního [[ritus (JKI-K)|ritu]].
 ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 [[Kategorie:JKI/Křesťanství]]