https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=l%C3%B3k%C3%A1jata_%28Buddh%29 2026-04-28T19:31:49Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=l%C3%B3k%C3%A1jata_(Buddh)&diff=18679&oldid=prev 2024-10-24T17:40:13Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <col class="diff-marker" /> <col class="diff-content" /> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:40</td> </tr> <!-- diff cache key rg?hencyklopedie:diff:wikidiff2:1.12:old-12298:rev-18679:1.7.3 --> </table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=l%C3%B3k%C3%A1jata_(Buddh)&diff=12298&oldid=prev 2024-10-24T17:06:37Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;lókájata&lt;/span&gt; [lokāyata] – možná původně znamenalo „světská“, tedy „přírodní“ doktrína, zkoumání přírody, naturalismus a byla to škola materialistická. Staroindičtí materialisté stáli v protivenství vůči ''[[ádžívakové (Buddh)|ádžívakům]]'', říkalo se jim též „vyznavači svévole“ (san. ''jadrččhávádin'', pál. ''jadiččhávádin'') a bráhmanští odpůrci je opovržlivě nazývali ''nástika'' (pál. ''natthika''), totiž „ti, co tvrdí, že není“ (san. ''násti'', pál. ''natthi''), rozumí se „nic nadpřirozeného“. Hlásali naprostou svobodu, přímo nevázanost, nespoutanou vůli a volně přirozený způsob života. Všechno na světě, co se děje, děje se živelnou a samovolnou činností přírody a každý jedinec je obdařen svou vlastní přirozeností (san. ''svabháva'', pál. ''sabháva''). ''Lókájatikové'' odmítali mravní příčinnost stejně jako ''ádžívakové'', ale z jiných příčin a na jiném základě: všechny činy a prožitky jsou živelné a samovolné, neurčené a ničím neřízené. Duše ani převtělování, které by mohly umožnit uplatnění a působnost mravní příčinnosti, prostě nejsou. Smyslem bytí a cílem snažení všech bytostí je blaho a štěstí – a to podle pevného přesvědčení ''lókájatiků'' tkví v co nejvyšším potěšení (''káma'') smyslů, zejména potěšení z mezilidských vztahů. Na rozdíl od buddhistů, kteří tvrdili, že všechno je strastné (san. ''[[duhkha (Buddh)|duhkha]]'', pál. ''dukkha''), a snad i od většiny myslitelů té doby, zastávali ''lókájatikové'' názor, že v životě přichází víc blažeností než strastí. Blaho je ovšem svou podstatou nestálé, přechodné, proměnlivé – a v tom je právě jádro věci: stálost a setrvalost je nudná a únavná, zatímco změna, střídání různých stavů v jejich protikladech a odlišnostech je nevyčerpatelným zdrojem potěšení a příjemného vzruchu; vždyť z překonávání obtíží se lze jen radovat. Nejvýznamnějším představitelem ''lókájaty'' v Buddhově době byl [[Adžita Kéšakambala (Buddh)|Adžita Kéšakambala]] (pál. Adžita Késakambala).<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''&lt;br /&gt;<br /> <br /> Význam pojmu v hinduismu viz [[lókájata (Hind)]]<br /> [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]<br /> [[Kategorie:Buddhismus]]<br /> </div>

imported>ZRN