<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=m%C3%A1ridov%C3%A9_%28Islam%29</id>
	<title>máridové (Islam) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=m%C3%A1ridov%C3%A9_%28Islam%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=m%C3%A1ridov%C3%A9_(Islam)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-01T08:15:10Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=m%C3%A1ridov%C3%A9_(Islam)&amp;diff=24054&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: přidán Slovník islámu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=m%C3%A1ridov%C3%A9_(Islam)&amp;diff=24054&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-11-14T14:49:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;přidán Slovník islámu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;máridové&amp;lt;/span&amp;gt; – patří mezi mocné a zlé [[džinnové (Islam)|džinny]], kteří se často vyskytují v muslimských legendách. Traduje se, že zlí džinnové měli dříve dovoleno vstupovat do kteréhokoliv ze sedmi nebes ([[kosmologie (Islam)|kosmologie]]). Po narození [[ʻÍsá (Islam)|ʻÍsy]] (Ježíše) jim byly zapovězeny tři sféry a po narození proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] i čtyři zbývající. Džinnové, zejména pak máridové, se však neustále pokoušejí přibližovat k hranicím nejnižší nebeské sféry, aby mohli vyslechnout hovory tam žijících [[andělé (Islam)|andělů]] o tajemstvích Božích ustanovení týkajících se věcí budoucích. Lidé toho využívají a prostřednictvím rozličných magických praktik ([[magie (Islam)|magie]]), jako jsou například [[talismany (Islam)|talismany]], se pokoušejí džinny ovládnout a jejich prostřednictvím tak poznat budoucnost. Ovšem andělé se takovéto „špionáži“ urputně brání a metají po džinnech kameny. A protože džinnům nekoluje v žilách krev, nýbrž oheň, z nějž byli stvořeni, při zásahu vzplanou a shoří v povětří, což se navenek projevuje jako „padající hvězda“, čili meteor (''šiháb''). Mezi děsivé (a máridům podobné) bytosti s nedobrou pověstí, jejichž společnost by měl člověk rozhodně oželet, patří ''siʻláʼové'' (někdy psáni též jako ''saʻlaʼové''). Většina autorů je zařazuje jednoznačně mezi zlé džinny. Uvádí se, že se vyskytují převážně v lesích, kde číhají na osamělé pocestné (''sálik''). Když takového člověka zajmou, hrají si s ním jako kočka s myší a nutí jej do tance, až jej utancují k smrti. Lidé z Isfahánu tradovali, že jejich rodná země oplývá množstvím takových bytostí, jež v noci pronásledují vlci, kteří je požírají. Siʻláʼ, když jej vlk chytí, volá: „Pomozte mi, vlk mne požírá!“ Nebo: „Kdo mne vysvobodí? Mám sto dinárů a dám mu je!“ Ale lidé vědí, že to nevolá člověk, ale strašlivá démonická bytost, a proto taková volání důsledně ignorují. Jeden z ostrovů v Čínském moři, jak napsal ve 14. století zeměpisec Ibn al-Wardí, nazvali středověcí arabští zeměpisci ''Zemí siʻláʼů'' a kolovaly o něm pověsti, že jeho obyvatelé jsou potomky lidí a džinnů, jsou ošklivé podoby a navíc požírají lidi ([[bájná místa (Islam)|bájná místa]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další nedobrou démonickou bytost představuje ''šiqq'', obluda v podobě pouhé poloviny člověka rozetnutého podélně. I šiqq se zjevuje pocestným a vypráví se, že to byla právě bytost tohoto druhu, která zahubila ʻAlkamu ibn Safwán, o němž se všeobecně věří, že byl zabit džinnem. Středověký polyhistor a encyklopedista Abúʼl-Hasan al-Masʻúdí ve svém monumentálním díle ''Rýžoviště zlata a doly drahokamů'' vzpomíná i na tuto strašlivou událost: „Vypráví se, že ʻAlkama ibn Safwán, děd pozdějšího chalífy Marwána (umajjovského [[chalífa (Islam)|chalífy]] Marwána ibn al-Hakam – pozn. autora), potkal jednou v noci, když se ubíral na svůj majetek v Mekce, džinna, jenž měl z poloviny lidskou podobu; takový džinn se nazývá šiqq („polovička“). Když oba zarecitovali vyzývavé verše (recitace útočných veršů patřila ve staré Arábii k tradičnímu „prologu“ bitvy – pozn. autora), vrhli se na sebe s meči v ruce a vzájemně se zabili. Nikdo mezi Araby nepochyboval, že ʻAlkama byl zabit džinnem. Často také opakují verše, recitované džinnem, který zabil Harba ibn Umajja:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
‚Hrob Harbův leží na místě pustém,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
žádný jiný hrob není už poblíž Harbova hrobu.‘&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby dokázali, že tento verš pochází přímo z úst džinna, tvrdí Arabové, že žádný smrtelník není schopen recitovat tyto dva verše třikrát za sebou, aniž se zakoktá.“ (V arabštině zní verše takto: Wa-qabru Harba bi-makáni kafr, wa-lajsa qurba qabra Harba qabr). V jihoarabském folklóru někdy splývá džinn šiqq s legendárním mudrcem, čarodějem a věštcem jihoarabského původu, který se jmenoval rovněž Šiqq.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ze spojení šiqqa a lidské bytosti vzešel ''nasnás'', který se rovněž podobá polovině člověka. Na to, že má jen jednu nohu, skáče ohromnou rychlostí. Vypráví se, že žije pouze v Jemenu a v Hadramawtu, kde je lidé loví a jedí jejich maso, které prý chutná sladce. Ibn al-Wardí uvádí, že zvláštní druh nasnásů, kteří mají křídla jako netopýři, žije výhradně na ostrově Rajj v čínském moři. V Indickém oceánu na ostrově Džába prý žije jiný pozoruhodný druh nasnásů, kteří mají hlavu na prsou. K legendárním příšerám démonického původu patří též ''dalhán'' (Ibn al-Wardí uvádí formu ''dahlán''), který obývá mořské ostrovy, jezdí na pštrosech a požírá maso lidí, jež moře vyvrhne na břeh z rozbitých lodí. Al-Qazwíní tradoval, že dalhán je schopen zaútočit i na loď na moři. Prý jednou takto chtěl pochytat mužstvo, avšak námořníci se mu udatně bránili, a proto zařval tak silně, že všichni omráčení padli k zemi a tak je dalhán pochytal. Ibn al-Wardí zmiňuje, že kanibalští dalháni žijí na jednom ostrově v Ománském zálivu. Existuje prý i jeden poddruh těchto tvorů, kteří žijí v moři a jmenují se příznačně ''ghawwása'', tedy „potápka“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3 class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. ''Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy.'' Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;&lt;br /&gt;
* Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. ''Rýžoviště zlata a doly drahokamů''. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;&lt;br /&gt;
* Tauer, Felix, překl. ''Tisíc a jedna noc''. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů);&lt;br /&gt;
* Tomek, Jiří. ''Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky''. Praha: Argo, 2016.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Islám]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>