minaret (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy do Slovníku islámu

2024-11-14T21:37:10Z

odkazy do Slovníku islámu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:13Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:44Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:54Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<span id="entry">minaret</span> (arab. manára, sawma‘a nebo mi‘zana) Věž, architektonický prvek [[mešita (JKI-I)|mešity]] (masdžid), zejm. velkomešity (džámi). Arab. pojmenování vyjadřují významovou komplexnost tohoto vizuálního symbolu islámu. 1. Maják (manára, manár) či signální věž, opatřená případně ohněm. 2. Poustevna či mnišská cela (sawma‘a). 3. Místo, odkud se svolává k modlitbě (mi‘zana). K nejznámějším a nejstarším příkladům patří m. v iráckém Sámarrá (typický tvar s vnějším šroubovitým schodištěm) z abbásovské éry (9. stol.), m. káhirské Ibn Túlúnovy mešity (2. pol. 9. stol.) a mohutná čtyřboká věž mešity Sidi Ukba v v [[Kajruwán (JKI-I)|Kajruwánu]]. M. často vznikaly jako výraz moci islám. vládců a jejich snah podtrhnout symbolickou a polit. váhu sídelních center. Touha proslavit se zrodila slavné m. ve 12. stol., např. cihlovou stavbu v afghánské Ghazně nebo čtyřboký kamenný m. při seldžukovské mešitě v Halabu. 13. stol. vneslo do staveb m. nové prvky; víceposchoďové struktury, cylindrické a komolokuželovité tvary. Objevují se v Isfahánu nebo Dillí. Z hlediska [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] není m. povinnou součástí kultovní stavby. Některá reformistická hnutí m. považovala za nežádoucí [[novota (JKI-I)|novotu]], zakazovala je stavět a jiné m. bořila (mahdí Ubajdulláh – [[Fátimovci (JKI-I)|Fátimovci]]). V moderní evrop. představě byl m. spojován nejčastěji se štíhlou věží zakončenou špičatou stříškou a třemi balkony, objevující se u mešit na Balkáně. Moderní islám. architektura se nevzdává m. jako symbolického prvku, i když hlas [[muezin (JKI-I)|muezina]] nesoucí se z vrcholu m. nahrazuje ozvučení.

''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">minaret</span> (arab. manára, sawma‘a nebo mi‘zana) Věž, architektonický prvek [[mešita (JKI-I)|mešity]] (masdžid), zejm. velkomešity (džámi). Arab. pojmenování vyjadřují významovou komplexnost tohoto vizuálního symbolu islámu. 1. Maják (manára, manár) či signální věž, opatřená případně ohněm. 2. Poustevna či mnišská cela (sawma‘a). 3. Místo, odkud se svolává k modlitbě (mi‘zana). K nejznámějším a nejstarším příkladům patří m. v iráckém Sámarrá (typický tvar s vnějším šroubovitým schodištěm) z abbásovské éry (9. stol.), m. káhirské Ibn Túlúnovy mešity (2. pol. 9. stol.) a mohutná čtyřboká věž mešity Sidi Ukba v v [[Kajruwán (JKI-I)|Kajruwánu]]. M. často vznikaly jako výraz moci islám. vládců a jejich snah podtrhnout symbolickou a polit. váhu sídelních center. Touha proslavit se zrodila slavné m. ve 12. stol., např. cihlovou stavbu v afghánské Ghazně nebo čtyřboký kamenný m. při seldžukovské mešitě v Halabu. 13. stol. vneslo do staveb m. nové prvky; víceposchoďové struktury, cylindrické a komolokuželovité tvary. Objevují se v Isfahánu nebo Dillí. Z hlediska [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] není m. povinnou součástí kultovní stavby. Některá reformistická hnutí m. považovala za nežádoucí [[novota (JKI-I)|novotu]], zakazovala je stavět a jiné m. bořila (mahdí Ubajdulláh – [[Fátimovci (JKI-I)|Fátimovci]]). V moderní evrop. představě byl m. spojován nejčastěji se štíhlou věží zakončenou špičatou stříškou a třemi balkony, objevující se u mešit na Balkáně. Moderní islám. architektura se nevzdává m. jako symbolického prvku, i když hlas [[muezin (JKI-I)|muezina]] nesoucí se z vrcholu m. nahrazuje ozvučení.
-''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''
 [[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)