https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=mni%C5%A1stv%C3%AD_%28JKI-K%29 2026-04-26T14:34:35Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=mni%C5%A1stv%C3%AD_(JKI-K)&diff=23227&oldid=prev 2024-10-24T17:41:44Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:41</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=mni%C5%A1stv%C3%AD_(JKI-K)&diff=16846&oldid=prev 2024-10-24T17:08:15Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:08</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=mni%C5%A1stv%C3%AD_(JKI-K)&diff=10226&oldid=prev 2021-12-11T10:44:34Z

<p>import JKI a Hind</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;div id=&quot;photo&quot;&gt;[[Soubor:JKI_mnišství.jpg|upright=0.6|Zakladatel východního mnišství Basilios Veliký (mozaika, Palermo, 12. stol.)]]&lt;/div&gt;&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;mnišství&lt;/span&gt; Pův. vyjádření touhy po kř. životě v [[askeze (JKI-K)|askezi]] a odloučení, zasvěceném [[modlitba (JKI-K)|modlitbě]], [[kontemplace (JKI-K)|kontemplaci]] a službě Bohu. Vzniklo na konci 3. stol. v egypt. pouštích a šířilo se zejm. po konstantinovském obratu ([[edikt milánský (JKI-K)|edikt milánský]], 313), kdy církev začala prosazovat své mocenské ambice. Bylo velmi diferencováno, ale v podstatě šlo o poustevnictví ([[anachoreta (JKI-K)|anachoreta]], [[eremita (JKI-K)|eremita]]; prvý historicky známý poustevník byl Antonín, nar. kol. 251 v Egyptě), o život v malé komunitě bratří ([[cenobité (JKI-K)|cenobité]]; prvý známý klášter založil 320 Pachomios Starší, pův. také poustevník), nebo o společný život, který však uchovával některé rysy poustevnictví (samostatné cely, slib mlčení; [[kartuziáni (JKI-K)|kartuziáni]]). M. se šířilo na Východě i na Západě. Rané m. na Východě usměrnil svou [[řehole (JKI-K)|řeholí]] Basilios Veliký (asi 330-379), za otce západního m. a tvůrce úspěšných řeholních pravidel je považován [[Benedikt z Nursie (JKI-K)|Benedikt z Nursie]] (asi 480- asi 547). Zatímco na Západě vedle původního m. reprezentovaného [[benediktini (JKI-K)|benediktinským řádem]] a jeho deriváty (např. [[cisterciáci (JKI-K)|cisterciáky]]) vznikaly i jiné podoby řeholního života ([[řeholní kanovníci (JKI-K)|řeholní kanovníci]], žebravé řády, aj.; [[řády a kongregace (JKI-K)|řády a kongregace]]), v pravoslaví zůstalo m. jednotné. Není rozděleno do řádů, opírá se o řeholi Basilia Velikého, částečně jím prolínají prvky [[hésychasmus (JKI-K)|hésychasmu]], jednotlivé kláštery se řídí pravidly danými jeho zakladatelem ([[typikon (JKI-K)|typikon]]). Kombinací obou způsobů m. – poustevnického a klášterního (cenobijního) – byly v pravoslaví tzv. [[skit (JKI-K)|skity]] a [[lávra (JKI-K)|lávry]] (laury), seskupení skalních (později klášterních) celií (z řec. kelion – buňka, cela) několika eremitů, kteří se scházeli jednou týdně ke společné bohoslužbě.<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''&lt;br /&gt;<br /> ''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''&lt;br /&gt;<br /> [[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]<br /> [[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]<br /> [[Kategorie:JKI/Křesťanství]]</div>

imported>ZRN