imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:38Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">modlitba</span> (''salát, duʻá'') – základní povinnost muslimů. Islám, obecně vzato, rozlišuje dva typy modliteb: ''salát'', jenž představuje každodenní povinnost všech muslimů a náleží mezi tzv. „pět pilířů víry“ (''arkán ad-dín al-chamsa''), a ''duʻá'', jež tvoří soukromý výraz zbožnosti, a někdy proto bývá označována za modlitbu prosebnou, která ovšem není vázána žádnými přesnými předpisy. Kromě těchto dvou kategorií existují ještě další „nadstandardní“ modlitby (''salawát an-nawáfil''), jako jsou kupříkladu ty súfijské „breviářové“ (''[[wird (Islam)|wird]]''). Aby byla modlitba právně platná (''[[fiqh (Islam)|fiqh]]''), je potřeba dodržet několik základních podmínek: rituální [[čistota (Islam)|čistotu]] těla (''tahára''), čistotu místa a šatu, náležité odění, dodržení správných modlitebních časů (či intervalů, viz níže), zachování správného modlitebního směru (''[[qibla (Islam)|qibla]]'') a především zbožné předsevzetí (''[[níja (Islam)|níja]]''), které má věřícím zabránit, aby se pro ně ''salát'' stal pouhým mechanicky opakovaným sledem úkonů. Muslim nemusí konat modlitbu v [[mešita (Islam)|mešitě]], ale prakticky na jakémkoliv místě, není-li poskvrněno. Často se proto používá modlitebních koberečků (''[[sadždžáda (Islam)|sadždžáda]]''), jež mají muslimy ochránit před přímým kontaktem se znečištěnou zemí. Důležité je dodržování modlitebních intervalů, které bývají v muslimských zemích ohlašovány voláním z [[minaret (Islam)|minaretů]], ale dnes jsou dostupné pro muslimy na celém světě například na internetu. Volání k modlitbě se nazývá ''[[azán (Islam)|azán]]'' a ten, kdo tak činí, je ''muezzin''. Vlastní modlitba se skládá ze dvou částí: té povinné (''fard'') a zvyklostní (''sunna''). Během obou z nich muslim opakovaně vykonává cyklus pohybů, od stání, sklonění, napřímení, prostrace, posezu klečmo až k další prostraci. Tento cyklus se souhrně nazývá ''rakʻa''. Jednotlivé denní modlitby se liší počtem ''rakʻ'', a to jak v povinné, tak i zvyklostní části. Hovoříme-li o formální stránce modlitby, nutno podotknout, že jednotlivé právní školy islámu (''madhhab'') se liší v mnohých detailech průběhu modlitby. Kromě povinných pěti denních modliteb existují též zvláštní, příležitostné, modlitby, mezi něž patří například páteční modlitba (''salát al-džumʻa''). Tato modlitba je výjimečná tím, že obsahuje kázání, ''chutbu''. Podobnou strukturu jako páteční modlitba má i modlitba o obou [[svátky (Islam)|Svátcích]] (''salát al-ʻídajn''), tedy na závěr [[půst (Islam)|půstu]] v měsíci ramadánu ([[kalendář (Islam)|kalendář]]) a při vyvrcholení obřadů [[pouť (Islam)|pouti]] do Mekky (''hadždž''). Zvláštní postavení mezi modlitbami mají podle islámského práva kupříkladu modlitba pohřební (''salát al-džanáza'', [[smrt a pohřební obřady (Islam)|smrt a pohřební obřady]]), „modlitba strachu“ (''salát al-chawf''), kdy se muslimští vojáci ve válce mohou modlit střídavě, modlitba za déšť, modlitba při zatmění Slunce nebo noční modlitba (''salát at-taráwíh''), která se konává za ramadánových nocí.

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. ''Zaostřeno na islám''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
* Denny, Frederick M. ''Islám a muslimská obec''. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;
* Mendel, Miloš, a kol. ''Islám: Ideál a skutečnost''. Praha: Baset, 2002;
* Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015;
* Robinson, Francis. ''Svět islámu''. Přel. Josef Orel, Petra Eflerová, Jan Marek. Praha: Knižní klub, 1997.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[modlitba (JKI-I)|modlitba (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

modlitba (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu