<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=modloslu%C5%BEebnictv%C3%AD_%28Islam%29</id>
	<title>modloslužebnictví (Islam) - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=modloslu%C5%BEebnictv%C3%AD_%28Islam%29"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=modloslu%C5%BEebnictv%C3%AD_(Islam)&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-25T00:59:24Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.2</generator>
	<entry>
		<id>https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=modloslu%C5%BEebnictv%C3%AD_(Islam)&amp;diff=24061&amp;oldid=prev</id>
		<title>imported&gt;ZRN: přidán Slovník islámu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=modloslu%C5%BEebnictv%C3%AD_(Islam)&amp;diff=24061&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2024-11-14T14:49:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;přidán Slovník islámu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;span id=&amp;quot;entry&amp;quot;&amp;gt;modloslužebnictví&amp;lt;/span&amp;gt; (''širk'') – rozumí se tím stavění něčeho či někoho na roveň s Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). Člověk, který tak činí, se nazývá ''mušrik''. ''Širk'' bývá tradičně pokládán za ten nejodpornější hřích, neboť člověk, který se jej dopouští, tím znevažuje Stvořitele, jemuž by měl být zavázán nekonečným vděkem a uctíváním. V dnešní době se tímto termínem rozumí především polyteismus, respektive náboženství, jež se tímto rysem (z pohledu muslimů) vyznačují (např. hinduismus). Muslimští myslitelé však takto napadali též křesťanská učení o Trojici. V minulosti však byli ze širku (v rámci teologických sporů) obviňováni i myslitelé, kteří svým učením narušili učení ''tawhídu'' (dogma o jedinosti, jedinečnosti a vnitřní jednolitosti Boží – [[teologie (Islam)|teologie]]), především v té třetí části, když se v očích svých oponentů dopustili neodpustitelného poklesku při výkladu vztahu Boží podstaty (''adh-dhát'') a Jeho atributů (''sifát'', tzv. [[Překrásná jména Boží (Islam)|Překrásná jména Boží]]). Standardně byly za ''mušriky'' označováni též mnozí súfijové ([[súfismus (Islam)|súfismus]]) a toto odsouzení v očích mnoha muslimů dodnes ulpělo na učení vrcholného súfijského mistra Muhjiddína ibn ʻArabího, jehož duchovní odkaz nepřátelé pokládají za panteistický (''[[wahdat al-wudžúd (Islam)|wahdat al-wudžúd]]''); čili z jejich pohledu se [[šajch (Islam)|šajch]] Ibn ʻArabí dopustil toho nejodpornějšího hříchu, když postavil bytí (a potažmo vesmír) na roveň Stvořiteli. Původně (v intencích proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]]) se však slovem širk označovalo přímo modloslužebnictví, tedy uctívání model, bůžků či kultů, na jehož pluralismu spočívala společenská prestiž a hospodářský úspěch Mekky v předislámském období (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]''). Vedle sebe tak existovala řada božstev či model, jejichž stoupenci se navzájem respektovali. K předním kultům té doby, proti nimž prorok Muhammada tak ostře vystoupil, patřily zejména následující: ''Hubal'' (označovaný za pána [[Kaʻba (Islam)|Kaʻby]]; nejvyšší božstvo Qurajšovců), ''al-Lát'' (doslova: „Bohyně“; sluneční božstvo, obdoba Minervy), ''al-ʻUzzá'' (doslova: „Mocná“; obdoba Venuše), ''Manát'' (bohyně osudu, kterou uctívali především v Mekce a Jathribu – pozdější Medíně), ''Dhúʼl-Chalás'' (božstvo uctívané zejména v jižní části Arabského poloostrova), ''Wadd'' (doslova: „Láska“; lunární božstvo oblíbené především ve střední Arábii), ''Súwa'' (uctívaná hlavně v Hidžázu) atd. Kromě nich však existovala řada méně významných kultů, z nichž některé jsou vzpomínány i v [[Korán (Islam)|Korán]]u. Předislámští Arabové však měli představu o existenci jediného nejvyššího božstva, které nazývali Alláh (Bůh), ovšem jeho vnímání bylo velice vágní, a proto tedy nebyl předmětem žádného specifického kultu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;h3 class=&amp;quot;section_title&amp;quot;&amp;gt;Dále k tématu&amp;lt;/h3&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Al-Qaradáwí, Júsuf. ''Povolené a zakázané v Islámu''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004;&lt;br /&gt;
* Cook, Michael. ''Muhammad''. Přel. Stanislava Pošustová-Menšíková. Praha: Odeon, 1994;&lt;br /&gt;
* Denny, Frederick M. ''Islám a muslimská obec''. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;&lt;br /&gt;
* Heller, Jan. ''Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu''. Neratovice: Verbum, 2010;&lt;br /&gt;
* Hrbek, Ivan, a Karel Petráček. ''Muhammad''. Praha: Orbis, 1967;&lt;br /&gt;
* Lewis, Bernard. ''Dějiny Blízkého výhodu''. Přel. Milena Pellarová, Zuzana Rousová. Praha: Lidové noviny, 1997;&lt;br /&gt;
* Mikulicová, Mlada. ''Křesťané v Arábii před islámem''. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2022;&lt;br /&gt;
* Pauliny, Ján. ''Kniežatá púšte''. Bratislava: Mladé letá, 1978;&lt;br /&gt;
* Pecha, Lukáš ed. ''Orientalia antiqua nova XX''. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020;&lt;br /&gt;
* Philips, Abu Ameenah Bilal. ''Základy Tauhídu (jedinečnosti Alláha): Islámský koncept Boha''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2012;&lt;br /&gt;
* Růžička, Rudolf. ''Duraid ben as-Simma: Obraz středního Hidžázu na úsvitě islamu''. Praha: Česká Akademie věd a umění, 1925. (2 díly)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Islám]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>imported&gt;ZRN</name></author>
	</entry>
</feed>