imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:38Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">mystický zánik</span> (''fanáʼ'') – též mystické sjednocení (''džamʻ''); pravý cíl [[mystická cesta (Islam)|mystické cesty]]. Na konci cesty čeká na poutníka (''sálik'') dokonalost a s ní je spojen moment mystického zániku či mystické jednoty. Cílem cesty je tedy zánik v Bohu (''fanáʼ'') a přetrvávání v Něm (''baqáʼ''), což ovšem označuje Boží milost (''rahma''), jíž se dostává pouze takovému jedinci, který dosáhl toho nejvyššího možného stupně spirituálního vzestupu, tedy dokonalému člověku (''[[insán kámil (Islam)|insán]] kámil''). Dokonalý člověk si je plně vědom své esenciální jednoty s Tím, kdo jej stvořil ke svému obrazu, tedy s Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). Dokázal si uvědomit, že v intencích [[prorokové a profécie (Islam)|Prorokových]] výroků, jako jsou: „Srdce věřícího je nejvyšší nebe“, či „Srdce věřícího je trůn Boží“, může v největší hloubce vlastního nitra nalézt celý svět, neboť člověk je ''mikrokosmem'' (''ʻálam saghír'') a vesmír zase ''makrokosmem'' (''ʻálam kabír'') a mezi oběma těmito světy platí zcela důsledný a univerzální zákon analogie.

Myšlenka ''fanáʼ'' jakkoliv je pro porozumění islámské mystice stěžejní, bývá vykládána nejednotně, což vychází z názorového sporu, který vykrystalizoval již v 9. století. Na jedné straně tehdy stáli stoupenci tzv. mystiky střízlivosti (''tasawwuf as-sahw''), které někdy označujeme jako „umírněné súfije“, jejichž čelným představitelem byl jeden z vrcholných mistrů islámské mystiky vůbec, [[šajch (Islam)|šajch]] Abú Qásim al-Džunajd (zemřel r. 297 h. / 909). „Střízliví mystikové“ zdůrazňovali, že pravý smysl pojmu ''fanáʼ'' spočívá v naprostém zániku vůle věřícího ve vůli Stvořitele, neboli v jeho absolutním odevzání se, které však rozhodně neimplikuje zánik jeho individuality, nýbrž její další „bytí“ či „přetrvávání“ (''baqáʼ'') v Bohu, v němž pominou špatné vlastnosti a lidské nedokonalosti a naopak se zaskví všechny jeho přednosti v lesku své absolutní čistoty. Pojem ''fanáʼ'' a ''baqáʼ'' tedy těmto mystikům splývají. Naproti tomu v pojetí zastánců tzv. mystiky opojení (''tasawwuf as-sukr''), jejímž hlavním představitelem se stal šajch Abú Jazíd (Bajazíd) al-Bistámí (zemřel r. 261 h. / 874) znamenalo ''fanáʼ'' stav totálního „vyvanutí“ mystikova ega a jeho naprostý zánik v Bohu. Ve stavu takového mystického vytržení súfijové často pronášeli různé extatické výroky (''šathiját''), které mohly být a také často byly pokládány za rouhačské ([[blasfémie (Islam)|blasfémie]]). Nejslavnější z těchto výkřiků, věta „Aná al-haqq!“ („Já jsem Pravda!“ tedy Bůh – pozn. autora), přivedla vrcholného představitele tzv. zlatého věku islámské mystiky, al-Husajna ibn Mansúr al-Halládže, na popraviště.

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Al-Ghazzálí, Abú Hámid Muhammad. ''Ghazálího výklenek světel: Miškát al-anwár a význam osvícení v islámské filosofii''. Přeložila a úvodní studií opatřila Zora Hesová. Praha: Academia, 2012;
* Armstrongová, Karen. ''Dějiny Boha''. Přel. Martina Moravcová, Štěpán Kovařík, Luboš Kropáček. Praha: Argo, 1996;
* Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008;
* Nasr, Seyyed Hossein. ''Záhrada pravdy: Vízia a prísľub súfizmu, mystickej tradície islámu''. Přel. Milan Špak. Praha: Malvern, 2022;
* Ostřanský, Bronislav. ''Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky: „Úradky Boží pro nápravu lidského království“ šajcha Muhjiddína ibn ʻArabího''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2004.

Ostřanský, Bronislav. ''Qušajrího pojednání o nauce súfismu''. Praha: Academia, 2024;

Schimmel, Annemarie, ed. ''Slova mystika al-Halládže: Myšlenky súfismu''. Přel. Alena Mrázková. Praha: Vyšehrad, 2002.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[faná (JKI-I)|faná (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

mystický zánik (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu