imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:48Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:20Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:39Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<div id="photo">[[Soubor:JKI_přijímání.jpg|upright|Přijímání pod obojí (rytina z díla Mikuláše z Drážďan Processus consistorialis, 1525)]]</div><span id="entry">přijímání</span> (lat. communio – společenství; večeře Páně) Část [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužby]], kdy [[kněz (JKI-K)|kněz]] (kazatel) a věřící požívají ve způsobě chleba a vína tělo i krev [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše Krista]]. P. má konfesijně podmíněné formy.

V římkat. církvi je p. součástí [[mše svatá (JKI-K)|mše svaté]]. Při svátosti [[eucharistie (JKI-K)|eucharistie]] přijímá nejprve kněz konsekrovaný chléb a víno („pod obojí způsobou“). Po něm přijímají laikové, zpravidla jen chléb („podjednou“). Děje se tak podle zásady přirozeného spojování (concomitantia naturalis) a účasti nadpřirozeného (concomitantia supranaturalis). Kněz vkládá věřícím [[hostie (JKI-K)|hostii]] do úst nebo podle starokř. tradice obnovené [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhým vatikánským koncilem]] (''Sacrosanctum Concilium'', 1963) na dlaň, a může jim eucharistii podávat i pod obojí způsobou. P. je dovoleno jen ve stavu posvěcující [[milost (JKI-K)|milosti]]; p. po spáchání těžkého [[hřích (JKI-K)|hříchu]] je [[svatokrádež (JKI-K)|svatokrádeží]]. Kněz přijímá denně, věřící alespoň jednou ročně (o [[Velikonoce (JKI-K)|Velikonocích]]), ale pokud možno co nejčastěji. Přímluvčím častého p. byl v Čechách zejm. Jan [[Milíč z Kroměříže, Jan (JKI-K)|Milíč z Kroměříže]]. Papež Pius X. (1903-1914) doporučil dekretem 1905 každodenní p. eucharistie a 1910 snížil věk dětí pro první svaté p. na sedm let.

V pravosl. církvi je p. součástí [[svatá liturgie (JKI-K)|svaté liturgie]] a může být podáváno denně. Užívá se kvašený pšeničný chléb ([[prosfora (JKI-K)|prosfora]]) a červené přírodní víno, do kterého kněz přidává vodu. Akt proměny chleba a vína v tělo a krev Kristovu probíhá v době epiklese (vzývání Ducha sv.). Věřící má před p. zpytovat svědomí a činit [[pokání (JKI-K)|pokání]], modlit se a držet [[půst (JKI-K)|půst]]. Eucharistii přijímá pod obojí způsobou z rukou pravosl. kněze, kterému asistuje diakon. Chléb se podává na lžičce a víno z kalicha. Eucharistii přijímají i malé děti, pokud obdržely [[křest (JKI-K)|křest]] a [[myropomazání (JKI-K)|myropomazání]]. Nemocní mohou přijímat „svaté dary“ i mimo bohoslužbu.

V protest. církvích přijímají věřící chléb a víno („podobojí“), pův. v rámci skutečné večeře. Podle učení většiny církví je v eucharistii přítomen celý Kristus svým tělem, krví, duší i božstvím, v každém z obou způsobů rovným dílem. Úsilí o častější p. je patrné dodnes, a to jak v kat., tak v pravosl. i protest. církvích.

''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
''[[:Kategorie:Aut: Pokorný Pavel|Pavel Pokorný]]''<br />
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]
[[Kategorie:Aut: Pokorný Pavel]]
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:08
(Žádný rozdíl)

přijímání (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind