pouť do Mekky (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:36Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:14Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:45Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:56Z

import JKI a Hind

Nová stránka

pouť do Mekky (arab. hadždž) Jeden z [[pět sloupů víry (JKI-I)|pěti sloupů víry]]. Každý dospělý a duševně zdravý [[muslim (JKI-I)|muslim]] je povinen jedenkrát v životě uskutečnit pouť k Černému kameni ve svatyni [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘ba]]. Rituál pouti určil [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]], jsa ovlivněn arab. pohanskými kulty i žid. a kř. monoteismem. Dal mu však nový ideový obsah v souladu s učením o [[jedinost boží (JKI-I)|jedinosti boží]]. Muhammad nakonec učinil Ka‘bu středem [[dár al-islám (JKI-I)|dár al-islám]], ačkoli pův. uvažoval o místě v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] nebo [[Jeruzalém (JKI-I)|Jeruzalémě]]. Uctívání Ka‘by spojil s tradicí [[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhímovou]] ([[Ishák (JKI-I)|Ishák]], [[Ismá‘íl (JKI-I)|Ismá‘íl]]), aby si naklonil hidžázské [[Židé (JKI-I)|Židy]] a [[křesťané (JKI-I)|křesťany]]. Pouť se koná zhruba mezi 7.-13. dnem měsíce dhú‘l-hidždža ([[kalendář (JKI-I)|kalendář]]). Tehdy se v Mekce a okolí odvíjí složitý kanonizovaný rituál za účasti dnes až dvou milionů muslimů.

Poutník dospívá do posvátného okrsku ([[harám (JKI-I)|haram]]), oblasti 5-30 km kolem Mekky, a dostává se do stavu zasvěcení ([[ihrám (JKI-I)|ihrám]]). Odívá se do dvou kusů režného bezešvého plátna a po dobu pouti se v haramu chová v souladu s ustanoveními [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]]. Součástí rituálu je mj. 1. sedminásobné obcházení Ka‘by (tawáf), provázené dotyky a líbáním svatyně; 2. běh (sa‘j) mezi pahorky Marwa a as-Safá, přičemž poutníci recitují verše z [[korán (JKI-I)|koránu]]. Tím končí tzv. menší pouť ([[umra (JKI-I)|umra]]), kterou muslim může vykonat kdykoli. Hadždž pak pokračuje; 3. hl. obřady začínají sedmého dne [[promluva (JKI-I)|promluvou]] ve Velké mešitě; 4. nazítří se poutníci ubírají do údolí Miná, kde tráví den v rozjímání a [[modlitba (JKI-I)|modlitbách]]; 5. devátý den dhú‘l-hidždža se vydávají na planinu Arafát, kde probíhá rituální stání (wukúf), symbolizující pokoru před tváří Boha ([[talbija (JKI-I)|talbija]]); 6. poutníci se přemístí ke svatyni Muzdalifa, kde se opět modlí; 7. desátý den ([[svátky (JKI-I)|svátky]]), nazývaný svátek obětování (íd al-adhá) nebo velký svátek (al-íd al-kabír), kdy celá pouť vrcholí, je obětována ovce v souladu s islám. interpretací Ibráhímovy oběti syna Ismá‘íla; 8. nazítří pouť končí opět u Ka‘by obcházením na rozloučenou (tawáf al-widá). Poutník pak smí vystoupit ze stavu zasvěcení. Někteří pokračují v individuálních zbožných úkonech, popř. navštíví Muhammadův hrob v Medíně ([[hrobka (JKI-I)|hrobka]]). Pouť je dodnes nejmasovější slavností islámu a v novém polit. kontextu též průkaznou manifestací islám. solidarity a jednoty ve víře.

Viz též: [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátky (JKI-J)]], [[pouť (JKI-K)|pouť (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]]

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 Poutník dospívá do posvátného okrsku ([[harám (JKI-I)|haram]]), oblasti 5-30 km kolem Mekky, a dostává se do stavu zasvěcení ([[ihrám (JKI-I)|ihrám]]). Odívá se do dvou kusů režného bezešvého plátna a po dobu pouti se v haramu chová v souladu s ustanoveními [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]]. Součástí rituálu je mj. 1. sedminásobné obcházení Ka‘by (tawáf), provázené dotyky a líbáním svatyně; 2. běh (sa‘j) mezi pahorky Marwa a as-Safá, přičemž poutníci recitují verše z [[korán (JKI-I)|koránu]]. Tím končí tzv. menší pouť ([[umra (JKI-I)|umra]]), kterou muslim může vykonat kdykoli. Hadždž pak pokračuje; 3. hl. obřady začínají sedmého dne [[promluva (JKI-I)|promluvou]] ve Velké mešitě; 4. nazítří se poutníci ubírají do údolí Miná, kde tráví den v rozjímání a [[modlitba (JKI-I)|modlitbách]]; 5. devátý den dhú‘l-hidždža se vydávají na planinu Arafát, kde probíhá rituální stání (wukúf), symbolizující pokoru před tváří Boha ([[talbija (JKI-I)|talbija]]); 6. poutníci se přemístí ke svatyni Muzdalifa, kde se opět modlí; 7. desátý den ([[svátky (JKI-I)|svátky]]), nazývaný svátek obětování (íd al-adhá) nebo velký svátek (al-íd al-kabír), kdy celá pouť vrcholí, je obětována ovce v souladu s islám. interpretací Ibráhímovy oběti syna Ismá‘íla; 8. nazítří pouť končí opět u Ka‘by obcházením na rozloučenou (tawáf al-widá). Poutník pak smí vystoupit ze stavu zasvěcení. Někteří pokračují v individuálních zbožných úkonech, popř. navštíví Muhammadův hrob v Medíně ([[hrobka (JKI-I)|hrobka]]). Pouť je dodnes nejmasovější slavností islámu a v novém polit. kontextu též průkaznou manifestací islám. solidarity a jednoty ve víře.
 ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)