https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=prat%C3%ADtjasamutp%C3%A1da_%28Buddh%29 2026-04-29T10:08:06Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=prat%C3%ADtjasamutp%C3%A1da_(Buddh)&diff=19210&oldid=prev 2024-10-24T17:40:23Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:40</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=prat%C3%ADtjasamutp%C3%A1da_(Buddh)&diff=12829&oldid=prev 2024-10-24T17:06:49Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;pratítjasamutpáda&lt;/span&gt; [pratītyasamutpāda], pál. ''patiččasamuppáda'' [paṭiccasamuppāda] – doktrína příčinně podmíněného vznikání, pojem, který spolu se čtyřmi ušlechtilými pravdami (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča'') a s pojetím „neduše“ (san. ''[[anátman (Buddh)|anátman]]'', pál. ''anattá'') tvoří jádro nauky (san. ''[[dharma (Buddh)#2|dharma&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt;]]'', pál. ''dhamma''). V různých školách je tato doktrína tradována poněkud různě, ale vždy platí: „Nastane-li toto, nastane ono; vznikne-li toto, vznikne ono; nenastane-li toto, nenastane ono; zanikne-li toto, zanikne ono.“ Všechny školy se též shodují v zásadě na formulaci dvanácti logicky sřetězených pojmů, z nichž vždy ten předcházející je podmíněnou příčinou následujícího a podmiňuje ho. Jsou to: 1. Nevědomost (san. ''[[avidjá (Buddh)|avidjá]]'', pál. ''avidždžá''). 2. Tvůrčí představy (san. ''[[sanskára (Buddh)|sanskára]]'', pál. ''sankhára''), to jest psychické vlohy, duševní součinitele, volní impulzy. 3. Vědomí (san. ''[[vidžňána (Buddh)|vidžňána]]'', pál. ''viňňána''). 4. Pojem a tvar (''[[námarúpa (Buddh)|námarúpa]]''), to jest pojmenování a tělo, osobní individualita. 5. Šestero smyslových oblastí (san. ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]'', pál. ''salájatana''), to jest pět smyslů a mysl (''[[čitta (Buddh)|čitta]]'') a objekty jimi postihované. 6. Styk (san. ''[[sparša (Buddh)|sparša]]'', pál. ''phassa''), tedy podněty, vjemy. 7. Cítění (''[[védaná (Buddh)|védaná]]''), to jest pocitové vzruchy. 8. Žízeň (san. ''[[tršná (Buddh)|tršná]]'', pál. ''tanhá''), to jest chtíč, touhy a choutky. 9. Lnutí a lpění (''[[upádánaskandha (Buddh)|upádána]]''). 10. Vznik a bytí (''[[bhava (Buddh)|bhava]]''). 11. Zrození či znovuzrození (''[[džáti (Buddh)|džáti]]''). 12. Chátrání a smrt (''džarámarana''). Tyto sřetězené pojmy jsou v nauce symbolizovány jako: 1. slepá žena; 2. hrnčíř; 3. opice; 4. dva ve člunu; 5. dům o šesti oknech; 6. dvojice milenců; 7. šíp v oku; 8. piják; 9. sběrač ovoce; 10. soulož; 11. rodička; 12. spalovač mrtvol. Shledáváme však jistý zřetelný rozpor mezi teorií podmíněného vznikání a čtyřmi ušlechtilými pravdami, třebaže některé termíny jsou totožny. Ve čtyřech ušlechtilých pravdách je základní a prvotní příčinou strastí žízeň, ale v teorii podmíněného vznikání je na počátku sřetězení nevědomost a žízeň se objevuje až na osmém místě před lnutím a lpěním. To je jeden z pádných důkazů živelné nesourodosti v nauce. To samozřejmě cítili i sami buddhisté, a proto se už velmi brzy po Buddhově skonu snažili vykládat teorii podmíněného vznikání jako rozvinutí druhé a třetí ušlechtilé pravdy a uvést všechno v soulad s vírou v převtělování, v koloběh znovuzrozování (''[[sansára (Buddh)|sansára]]''), a jak se rozumí samo sebou, i v souvislost se zákonem o spravedlivé odplatě za všechny činy (san. ''[[karman (Buddh)|karman]]'', pál. ''kamma''). Teorie podmíněného vznikání je důmyslné vyjádření zákonitého sřetězení příčin a účinků a jejich kauzálních vztahů. Buddhisté všech filozofických škol ji považují za „nejcennější klenot“ všeho Buddhova učení; někteří západní badatelé se však domnívají, že nemá valného významu. Pro ''[[hínajána (Buddh)|hínajánu]]'' je podmíněné vznikání samou příčinou strastí (san. ''[[duhkha (Buddh)|duhkha]]'', pál. ''dukkha''), neboť každá věc sestavená (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata'') má svou příčinu a je podmíněna, a tudíž není nadána svou vlastní podstatou; tento názor vedl k popření duše i ego. ''[[mahájána (Buddh)|Mahájána]]'' jde dál a skrze tuto sít podmíněných příčin dokazuje neskutečnost všeho bytí. [[Nágárdžuna (Buddh)#1|Nágárdžuna&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt;]] a jeho škola ''[[madhjamaka (Buddh)|madhjamaka]]'' ztotožňují zákon ''pratítjasamutpády'' se svou prázdnotou (san. ''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'', pál. ''suňňatá''). Protože podle tohoto zákona jsou všechny věci vzájemně sřetězeny, propojeny a spjaty, a tím pádem každá věc je vlastně průsečíkem vzájemných vztahů, nemohou věci existovat samy o sobě, jsou ovlivňovány, jsou pomíjivé, nemají svou vlastní podstatu a navzájem se sobě připodobňují. Věci tedy neexistují samy o sobě, jsou zbaveny vlastních charakteristických rysů, neboť jsouce jen průsečíkem vzájemných vztahů vlastně vůbec neexistují jako takové. ''[[vidžňánaváda (Buddh)|Vidžňánaváda]]'' soudí, že jedině správným pochopením ''pratítjasamutpády'' lze vykořenit omyl spočívající ve změtení pojetí bytí a nebytí, totiž v tom, že nebytí je bytí a bytí je nebytí. ''[[pradžňápáramitásútra (Buddh)|Pradžňápáramitásútry]]'' zdůrazňují, že jednotlivé články ''pratítjasamutpády'' nejsou jevy následné v čase, nýbrž tvoří hluboce a zásadně vzájemně závislý a pospojovaný komplexní celek.<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''&lt;br /&gt;<br /> [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]<br /> [[Kategorie:Buddhismus]]<br /> </div>

imported>ZRN