imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:39Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">svoboda</span> (''hurríja'') – závažné téma středověké muslimské [[teologie (Islam)|teologie]]. Svobodou můžeme ve středověkém islámském kontextu myslet buď svobodu jednotlivce ve smyslu právním (viz [[otroci a otroctví (Islam)|otroci]] a otroctví), nebo svobodu lidské vůle, na níž se zde hodláme zaměřit především. Otázka svobody lidské vůle není v [[Korán (Islam)|Korán]]u jednoznačně vyřešena; nalezneme tam verše (''áját'') podporující přesvědčení o naprosté predestinaci (''qadar''), ale i jeho naprostý opak. Proto se již v nejranější fázi tříbení teologického dogmatu vytvořily dva směry, ''qadaríja'' (hájící, paradoxně přes svůj název, svobodu lidské vůle) a ''džabríja'' (hlásající predestinaci). K velmi vlivným zastáncům svobody lidské vůle patřilo hnutí ''[[muʻtazila (Islam)|muʻtazily]]''. Její představitelé argumentovali tím, že učení o predestinaci je v přímém rozporu s deklarovanou Boží spravedlností (''ʻadl''). Jistého kompromisu mezi stoupenci tohoto směru a tradicionalistickými teology (''mutakallimún'') se podařilo dosáhnout [[imám (Islam)|imámovi]] al-Ašʻarímu, jež formuloval teologickou syntézu, na níž později navázal i vrcholný představitel islámské teologie, imám Abú Hámid Muhammad al-Ghazzálí. Otázkou svobody lidské vůle se podrobně zabýval též významný ašʻarijský teolog al-Máturídí, jenž v intencích svého mistra tvrdil, že jediným, kdo vytváří lidské skutky je Bůh ([[Alláh (Islam)|Alláh]]). Člověk si pak z jistého výběru možností určitý skutek přisvojí; tento koncept se nazývá ''kasb'' či ''iktisáb''. Činy jsou dle jeho přesvědčení zcela indiferentní, pouze jejich hodnocení spadá mezi záležitosti lidí. Činy, které si člověk z „Boží nabídky“ přisvojí se do něj ukládají jako do kadlubu, a tak se postupně formují jeho povahové rysy. Člověk si však přitom myslí, že jedná zcela svobodně (!). Jak imám al-Máturídí zdůrazňuje, jediným svobodným v tom pravém slova smyslu je Bůh. Al-Máturídího stanovisko se postupně stalo většinovým názorem.

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Aš-Šahrastání, Muhammad. ''Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím''. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;
* Bondy, Egon. ''Středověká islámská a židovská filosofie: Filosofie renesance a reformace''. Praha: Vokno, 1995;
* Hanzlíčková, Helena. „Otroctví v Perském zálivu.“ ''Kulturní studia'' 8, č. 1 (2017): 3-30. [https://doi.org/10.7160/ks.2017.080101 http://dx.doi.org/10.7160/ks.2017.080101];
* Hourani, Albert. ''Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost''. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;
* Lewis, Bernard. ''Dějiny Blízkého výhodu''. Přel. Milena Pellarová, Zuzana Rousová. Praha: Lidové noviny, 1997;
* Maitah, Mansoor. ''Politická a ekonomická kultura islámu na Blízkém východě''. Praha: Wolters Kluwer, 2010;
* Tureček, Břetislav. ''Světla a stíny islámu: Drama Blízkého východu a sonda do duší jeho obyvatel''. Praha: Knižní klub, 2007.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[svoboda (JKI-I)|svoboda (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

svoboda (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu