imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:52Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:08:24Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:44Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<div id="photo">[[Soubor:JKI_tridentský koncil.jpg|upright|Zasedání tridentského koncilu]]</div><span id="entry">tridentský koncil</span> Podle [[římskokatolická církev (JKI-K)|římskokatolické církve]] 19. ekum. [[koncil (JKI-K)|koncil]] konaný 1545-1563, círk. odpověď na [[reformace (JKI-K)|reformaci]], z římkat. hlediska počátek vnitřní obnovy, která vyústila v protireformaci. Přes výzvu M. [[Luther, Martin (JKI-K)|Luthera]] ke svolání koncilu (1518) se papežové kvůli obavám z [[konciliarismus (JKI-K)|konciliarismu]] dlouho jeho vyhlášení bránili. Zahájil ho teprve Pavel III. v prosinci 1545. T.k. měl tři jednací období: 1545-1547, 1551-1552, 1562-1563, a jedno tzv. boloňské mezidobí (1547-1548), kdy zasedal v Boloni, aniž by zde vydal jakýkoli dekret. Mezi hl. dogmatická témata jednání patřila otázka [[zjevení (JKI-K)|zjevení]] (t.k. potvrdil autoritativní charakter círk. tradice proti Lutherovu principu ''sola Scriptura''), [[hřích prvotní (JKI-K)|dědičný hřích]], nauka o [[ospravedlnění (JKI-K)|ospravedlnění]], stanovení počtu [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] na sedm, reálná přítomnost Krista při [[eucharistie (JKI-K)|eucharistii]], poslední [[pomazání (JKI-K)|pomazání]], uctívání svatých a obrazů, [[odpustky (JKI-K)|odpustky]], [[pokání (JKI-K)|pokání]], manželství a obětní charakter [[mše svatá (JKI-K)|mše svaté]]. T.k. dále zavedl reformu řádů, zřídil kněžské semináře, náb. výchovu, zavázal biskupy ke konání pravidelných provinciálních a diecézních synod a rovněž k pravidelným vizitacím na farnostech. Jednání k. bylo několikrát narušeno polit. střety – např. po protestu císaře Karla V. proti přeložení jednání do Boloně (kvůli výskytu skvrnitého tyfu) byla předchozí jednání anulována; 1552 muselo být jednání ukončeno, protože protest. šlechta donutila císaře k útěku; i závěrečné jednání hrozilo ztroskotáním, protože se vyhrocovaly spory mezi papalistickým a episkopalistickým křídlem. T.k. byl uzavřen 4. 12. 1963 schválením koncilových dokumentů, které podepsalo 229 účastníků; papež Pius IV. je stvrdil 1564 bulou ''Benedictus Deus'' a na jejich základě 1559 zveřejnil ''[[Index librorum prohibitorum (JKI-K)|Index librorum prohibitorum]]''. Za papeže Pia V. byly tridentské zásady sepsány v [[tridentské vyznání víry (JKI-K)|tridentském vyznání víry]] (''Professio fidei Tridentinae'', 1564) a v Římském katechismu (''Catechismus Romanus'', 1566), opraveny byly i bohoslužebné knihy Římský breviář (''Breviorum Romanum'', 1568) a Římský misál (''Missale Romanum'', 1570), který platil z velké části až do 1969. Zásah t.k. do charakteru novověkého křesťanství byl tak hluboký, že se o následujícím období až do [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhého vatikánského koncilu]] (1962-65) hovoří jako o „potridentském katolicismu“, jenž je synonymem uzavřeného konfesionalismu, mocenského nároku a výlučnosti. Potridentské reformy, círk. prosazované zejm. [[Karel Boromejský (JKI-K)|Karlem Boromejským]] a polit. císařem Ferdinandem I., byly posledním násilným a protireformačně zaměřeným pokusem římkat. církve zvrátit vývoj evrop. kultury, jenž v důsledku nejvíc poškodil samotný katolicismus.

''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

tridentský koncil (JKI-K) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind