imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:05Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:36Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:44Z

import JKI a Hind

Nová stránka

upanišady [upaniṣad] – filozofické a mystické texty, které patří ve védské literatuře do kategorie ''šruti'', tj. „zjeveného“ písma. Tvoří jeho závěrečnou část, tedy „konec véd“ (''védánta''), a takto jsou někdy souhrnně nazývány. Pozdější filozofické školy, jejichž myšlenkové soustavy se opírají převážně o učení upanišad, nesou ve svých názvech označení „védánta“, s příslušnou kvalifikací pro vzájemné rozlišení podle svých nuancí. Vzhledem k svému postavení jako božsky inspirované písmo se upanišady těší v hinduismu velké autoritě, o jejich přesném počtu však neexistuje úplný konsenzus.

Následujících 13 nejstarších upanišad lze pokládat za opravdově védské: ''Brhadáranjaka'', ''Čhándógja'', ''Aitaréja'', ''Taittiríja'', ''Íša'', ''Kéna'', ''Katha'', ''Prašna'', ''Mundaka'', ''Mándúkja'', ''Švétášvatara'', ''Kaušítakí'' a ''Maitrí''. Některé hinduistické kruhy však připisují védskou autentičnost 108 upanišadám a pokládají je za část zjeveného písma (''šruti''), ačkoli některé z nich jsou značně pozdější. Jsou však mezi nimi i cenné texty, rozpracovávající jógovou filozofii a metodiku praxe. Mimoto existuje několik desítek dalších textů, které si osvojují název upanišady; některé z nich byly sepsány až v moderní době.

Nejvlastnější poselství védských upanišad lze shrnout do čtyř bodů: (1) Nejhlubší podstata veškeré skutečnosti, zvaná ''brahma'', která je také božským zdrojem projeveného vesmíru, je v jádře totožná s nejvnitřnější esencí jáství v člověku, zvanou ''átman''. (2) Dokud si tento fakt člověk plně neuvědomí v bezprostředním zážitku vnitřního poznání, je podroben zdánlivě nekonečnému koloběhu znovuzrozování v nesčetných formách existence podle svých karmických dispozic či zásluh. (3) Dosažení onoho vnitřního poznání identity vlastní nejvnitřnější podstaty s božským zdrojem reality má za následek osvobození (''mókša'') z koloběhu životů v projeveném („stvořeném“) světě. (4) Cesta, která vede k tomuto poznání, vyžaduje odpoutanost od světských cílů a vyvinutí schopnosti přímého vnitřního kognitivního zření pomocí metod meditace (''dhjána''), které byly později vypracovány v systematickou disciplínu, známou pod jménem jóga.

Upanišady vykonávaly již záhy po jejich objevení Evropou jistý vliv na její kulturní scénu. V letech 1801–1802 vydal Anquetil du Perron sbírku 50 upanišad ve svém překladu z perské předlohy, zvané Oupnekhat (kterou si ze sanskrtských rukopisů dal pořídit mughalský princ Dárá Šikóh r. 1656). Jejich četbou se Schopenhauer seznámil s učením upanišad, které se staly „útěchou“ jeho života a spolu s buddhismem ovlivnily jeho filozofii. Studium Schopenhauerovy filozofie opět vykonalo svůj vliv na Richarda Wagnera, což se do jisté míry promítlo do jeho operních libret. O dalších vlivech by bylo možno napsat rozsáhlou studii.

Literatura: 
Radhakrishnan, S. (1953), ''The Principal Upanisads'', London: Allen & Unwin. 

''[[:Kategorie:Aut: Werner Karel|Karel Werner]]'' 
[[Kategorie:Aut: Werner Karel]]
[[Kategorie:Hinduismus]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)

upanišady (Hind) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind