imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:40Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">víno</span> – muslimům zapovězený alkoholický nápoj. Zákaz alkoholických nápojů patří, spolu se zapovězením vepřového, k těm na Západě nejznámějším ustanovením náboženského práva (''[[fiqh (Islam)|fiqh]]''). V současnosti se problematice související s alkoholem (tedy zdaleka nejen s jeho požíváním) věnuje rozsáhlá muslimská právní (''[[fatwa (Islam)|fatwa]]'') i exegetická (''[[exegeze (Islam)|tafsír]]'') literatura, rozebírající často – z pohledu nemuslimů – až neuvěřitelné detaily a kombinace. Stejně jako se s touto tématikovou musejí muslimové vyrovnat v současnosti, nejinak tomu bylo i v prostředí středověké muslimské společnosti. V prostředí staré Arábie (''[[džáhilíja (Islam)|džáhilíja]]''), kde se islám zrodil, byla konzumace alkoholu (zejména datlového „vína“) značně rozšířená a způsobovala v převážně beduínské neuspořádané společnosti četné problémy. V průběhu prorockého působení [[Muhammad (Islam)|Muhammadova]] došlo ke zřetelným posunům ve vztahu k alkoholu, kdy bylo nejprve věřícím zapovězeno se opíjet (zjevně v reakci na situace, kdy muslimové dorazili na [[modlitba (Islam)|modlitbu]] opilí a tedy neschopni přesně dodržet příslušný rituál) a později úplně konzumovat alkoholické nápoje. Tyto postoje mají oporu jak v [[Korán (Islam)|Korán]]u, tak i v Tradici (''[[sunna (Islam)|sunna]]''). Ovšem byť islámští právníci (''fuqaháʼ'') viděli celou záležitost jednoznačně, mnoho věřících si vše vykládalo po svém. S požíváním vína se setkáváme nejen na stránkých středověké literatury, zejména poezie, ale víno jakožto nápoj způsobující opojení, a proto muslimům zapovězený, sehrálo významnou roli symbolu v mystické poezii. Hostinec či krčma (''chammára''), číšonoš (''sákí'') či sličná číšnice, popíjení i opojení a řada dalších podobných položek mají v súfijském chápání ([[súfismus (Islam)|súfismus]]) zcela konkrétní symbolický náboj. Jistě tedy není náhodou, že právě [[derviš (Islam)|dervišům]] (stoupencům islámské mystiky) bylo požívání alkoholických nápojů až příliš často (nicméně převážně marně) vytýkáno. O tom, že úplné odstranění alkoholu ze života středověké muslimské společnosti bylo víceméně jen zbožným přáním tvrdě narážejícím na neúprosnou realitu nás mohou velmi názorně přesvědčit mj. četné ukázky z ''Knihy rad'', životního díla (''[[adab (Islam)|adab]]'') perského velmože Kajkáʼúse, kde se mj. dočteme i následující (velmi praktické) rady: „Co se týče pití vína, neříkám, abys pil, ani abys nepil, neboť mladí, jak kdosi řekl, se nenechají odradit od svého počínání. (...) Jestliže nebudeš pít, bude ti to prospěšné na tomto i onom světě. Bůh, On je vznešený a mocný, v tobě najde zalíbení, budeš ušetřen spílání lidí, vyhneš se pošetilým obyčejům a mravům a nepřístojným činům a leccos uspoříš. (...) Když už tedy budeš víno pít, musíš vědět jak. Umíš-li pít, je pití lék, ne-li, je to jed. (...) Popíjet víno začínej až po odpolední modlitbě. Pakliže se opiješ, nadejde mezitím noc a lidé nespatří tvou opilost. V podroušení se netoulej, neboť to není chvályhodné, a bylo řečeno, že potulovat se v opilosti je jako stát na pranýři. Nechoď pít víno do zahrady nebo do luk, a půjdeš-li přec, pak nepij až k opilství. Chceš-li se zpít, učiň to doma, nebo co je možno dělat pod klenbou domu, nelze dělat pod klenbou nebeskou. Stín stropu je lepší nežli stín stromoví...“

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Al-Masʻúdí, Abú al-Hasan ʻAlí ibn al-Husajn ibn ʻAlí. ''Rýžoviště zlata a doly drahokamů''. Přel. Ivan Hrbek. Praha: Odeon, 1983;
* Al-Qaradáwí, Júsuf. ''Povolené a zakázané v Islámu''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004;
* Mendel, Miloš, a Iveta Kouřilová, eds. ''Cesta k prameni: Fatwy islámských učenců k otázkám všedního dne''. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2003;
* Mendel, Miloš, a kol. ''Islám: Ideál a skutečnost''. Praha: Baset, 2002;
* Mendel, Miloš. ''Víno a vinařství v dějinách islámu''. Praha: Orientální ústav Akademie věd České republiky, 2010;
* Rovenský, Jan, a kol. ''Mezi mýty a minarety: Kmoníček, Mendel, Pelikán a Tureček v rozhovorech o islámu a muslimském světě''. Praha: Filosofia, 2018;
* Werner, Helmut. ''Islámská kniha mrtvých''. Přel. Václav Vodička. Praha: Pragma, 2003.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

víno (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu