https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=vad%C5%BEraj%C3%A1na_%28Buddh%29 2026-04-27T00:08:05Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=vad%C5%BEraj%C3%A1na_(Buddh)&diff=19949&oldid=prev 2024-10-24T17:40:38Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:40</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=vad%C5%BEraj%C3%A1na_(Buddh)&diff=13568&oldid=prev 2024-10-24T17:07:06Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;vadžrajána&lt;/span&gt; [vajrayāna] – „diamantový vůz“, významný a velmi výrazný směr pozdního [[buddhismus (Buddh)|buddhismu]], který vyšel z ''[[mahájána (Buddh)|mahájány]]'' a vznikl kolem poloviny 1. tisíciletí. Ujal se a kvetl zejména na severovýchodě a severozápadě Velké Indie. Pod vlivem hinduistického tantrismu šivovského a višnuovského se sklonem k mystice tu počaly převažovat erotismus a magie. Kořeny tantrismu však sahají dále do minulosti, protože některé výroky buddhistických tántriků byly přeloženy do čínštiny už ve 3. století n. l. Zprvu to byly jen malé kroužky učedníků kolem Mistra (''[[guru (Buddh)|guru]]''); tradice byla zpočátku jen „z úst v ucho“. Teprve asi po 5. století začaly vznikat naučné traktáty, ''[[tantra (Buddh)|tantry]]'', z nichž nejvýznamnější jsou ''[[Guhjasamádža (Buddh)|Guhjasamádža]]'', ''[[Hévadžratantra (Buddh)|Hévadžratantra]]'' a ''[[Kálačakra (Buddh)|Kálačakra]]''. Důležité jsou též mystické zpěvy ''[[siddha (Buddh)|siddhů]]''. ''Vadžrajánu'' lze filozoficky hodnotit jako existencialismus. Vzešla ze školy ''[[vidžňánaváda (Buddh)|vidžňánaváda]]''. Vadžrajánští tántrikové si stanovili tyto komplementární dvojice protikladů: subjekt (''aham'') – objekt (''idam''), prázdnota (''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'') – slitovná něha (''[[karuná (Buddh)|karuná]]''), moudrost (''[[pradžňá (Buddh)|pradžňá]]'') – prostředek či nástroj (''[[upája (Buddh)|upája]]''), hmota (''prakrti'') – duch (''puruša''), jedinec (''džívátman'') – vesmír (''paramátman''), jev (''[[sansára (Buddh)|sansára]]'') – osvobození (''[[nirvána (Buddh)|nirvána]]''), energie (''[[šakti (Buddh)|šakti]]'') – uvědomění (''šiva''), tvar (''svarúpa'') – beztvar (''arúpa''), ženství (''jóni'') – mužství (''lingam''), zkáznění (''jóga'') – rozpustilost (''bhóga''). Pro ''vadžrajánu'' je typická meditace o čtyřech otázkách: Kdo jsem? (''Kó’ham''?) Odkud jsem přišel? (''Kuta ágátó’smi''?) Kam jdu? (''Kutra gaččhámi''?) Proč jsem zde? (''Kim artham ihá’smi''?) ''Vadžrajána'' co učení o tajemných souvislostech se zejména v 8. století šířila nejen po celé Indii od Kašmíru po Bengálsko, na drávidský jih, ale i na Šrí Lanku, na malajské ostrovy a zejména do Tibetu. V Tibetu se z ''vadžrajány'' vyvinula zvláštní tantrická škola ''[[kálačakrajána (Buddh)|kálačakrajána]]'', „vůz [ochraňující proti ničivému] kolesu času“, v němž mystika převažuje nad erotikou. V Indii byla tři hlavní střediska ''vadžrajány'', a to [[Nálandá (Buddh)|Nálandá]], [[Udantapurí (Buddh)|Udantapurí a]] [[Vikramašíla (Buddh)|Vikramašíla]]. ''Vadžrajána'' se nazývá také ''mantrajána'', jsou-li zdůrazněny ''[[mantra (Buddh)|mantry]]'', anebo ''tantrajána'', jsou-li to ''[[tantra (Buddh)|tantry]]''. Viz též [[vadžrajánské písemnictví (Buddh)|vadžrajánské]] písemnictví.<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''&lt;br /&gt;<br /> <br /> Význam pojmu v hinduismu viz [[vadžrajána (Hind)]]<br /> [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]<br /> [[Kategorie:Buddhismus]]<br /> </div>

imported>ZRN