https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=vid%C5%BE%C5%88%C3%A1nav%C3%A1da_%28Buddh%29 2026-04-27T03:19:26Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.35.2 https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=vid%C5%BE%C5%88%C3%A1nav%C3%A1da_(Buddh)&diff=20057&oldid=prev 2024-10-24T17:40:40Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <table class="diff diff-contentalign-left diff-editfont-monospace" data-mw="interface"> <tr class="diff-title" lang="cs"> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td> <td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 24. 10. 2024, 17:40</td> </tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div> </td></tr></table>

imported>ZRN https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=vid%C5%BE%C5%88%C3%A1nav%C3%A1da_(Buddh)&diff=13676&oldid=prev 2024-10-24T17:07:08Z

<p>přidán Slovník buddhismu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>&lt;span id=&quot;entry&quot;&gt;vidžňánaváda&lt;/span&gt; [vijñānavāda] – škola uvědomování, jinak též ''jógáčára'', jógová praxe, zahrnuje v sobě vlastně dva aspekty, dva projevy jediného názoru, a to intelektuální uvědomování a praktický jógový přístup; proto ty dva názvy. Možno říci, že to byl jakýsi přirozený intelektualismus v praxi. ''Vidžňánaváda'' vznikla asi ve 4.–5. století; jistotu ale nemáme, prameny jsou skrovné. Byl to [[Vasubandhu (Buddh)|Vasubandhu]], kdo ji založil, anebo ještě před ním [[Maitréja (Buddh)|Maitréjanátha]]? Názory se tu různí. Vasubandhu byl mladší bratr a učedník Asangův a [[Asanga (Buddh)|Asanga]] prý byl žák Maitréjanáthův. ''Vidžňánavádinové'' také vycházeli z koncepce všeobecné vesmírné prázdnoty (san. ''[[šúnjatá (Buddh)|šúnjatá]]'', pál. ''suňňatá''). Rozdíl proti škole ''[[madhjamaka (Buddh)|madhjamaka]]'', jež je poznamenána jistým nádechem nihilismu, nespočívá ani tak v jejich zásadách a názorech, jako spíše v metodě a ve smyslu. ''Mádhjamikové'' hlásali názory negativní, učení ''vidžňánavádinů'' a jejich Mistra Asangy je pozitivní. ''Vidžňánaváda'' má dva aspekty, a to teoretický a filozofický, druhý pak praktický. Všechno, co je sestaveno (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata''), to jest vesmír a všechno to, co je v něm zahrnuto a obsaženo, není nic než sen (san. ''svapna'', pál. ''supina''), přelud (''[[májá (Buddh)|májá]]''), halucinace ze šerosleposti (''timira''). Všechny věci existují jen jako objekty poznání a mimo poznání jsou nereálné; znamená to tedy, že jsou to jevy duševní, myšlenkové. Asangův idealistický monismus či spíše non-dualismus (san. ''advaitaváda''), tak blízký doktríně vesmírné prázdnoty, má v sobě výrazný zárodek substancialismu, jejž ostatní buddhisté tvrdě odmítali; mnozí vidžňánavádští myslitelé ho však umně rozvíjeli. ''Mádhjamikové'' a ostatní jejich odpůrci jim měli za zlé, že vlastně obnovili pojetí duše, a tak do buddhismu zanesli bráhmanský monismus upanišad. Mistr Asanga kladl důraz hlavně na praktickou součást nauky – na ''jógáčáru''. Jeho učedníci však naopak, a to snad proto, aby byli teoreticky lépe vyzbrojeni proti svým ideologickým odpůrcům a aby své učení dále myšlenkově rozvíjeli.<br /> <br /> ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''&lt;br /&gt;<br /> [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]<br /> [[Kategorie:Buddhismus]]<br /> </div>

imported>ZRN