vlastnictví (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy do Slovníku islámu

2024-11-14T21:37:11Z

odkazy do Slovníku islámu

imported>ZRN: odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

2024-11-14T20:37:37Z

odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:17Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:48Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:43:59Z

import JKI a Hind

Nová stránka

vlastnictví (arab. milk, milkíja) Vztah k v. vysvětluje [[korán (JKI-I)|korán]], rozpracovává [[právní věda (JKI-I)|právní věda]] a různě reinterpretují představitelé islám. [[reformismus (JKI-I)|reformismu]]. Výhradní právo vlastnit náleží Bohu, neboť on je tvůrcem všeho, tedy i hmotných statků. Člověk má pouze svolení majetku užívat. Korán však klade důraz na soc. stránku života [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]], na rovnost, skromnost a charitativní cítění obce. Bůh nevytvořil v. pro jednotlivce ani pro skupinu lidí. Propůjčený majetek má být vždy užit zejm. v zájmu obecného blaha (al-maslaha al-ámma). Z této zákl. teze vychází diskuse o charakteru a limitech ekonomické aktivity. Obecně se v [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘e]] i jejích moderních interpretacích předpokládá, že osobní v. jedince je nedotknutelné, je však třeba, aby [[chalífát (JKI-I)|chalífát]] reguloval přirozenou hříšnou touhu člověka vlastnit. Pečlivý daňový systém v chalífátu ([[almužna (JKI-I)|almužna]]) byl teoreticky pojat jako trest za sklon hromadit nadbytečný majetek. Etický a soc. aspekt byl skrze daně a povinnost almužny prosazován v zájmu zajištění blaha obce ([[rozvrat (JKI-I)|rozvrat]]), jako spravedlivý postoj vůči těm bohabojným, kteří nemohou nebo nechtějí vlastnit. Promítlo se to i do [[zákazy (JKI-I)|zákazů]] některých ekonomických aktivit ([[lichva (JKI-I)|lichva]]), jež se v zájmu zdravého chodu státu svěřovaly [[jinověrci (JKI-I)|jinověrcům]].

„Ostýchavý“ vztah islámu ke sféře bankovnictví a kapitalistického podnikání přetrvává dodnes v podobě množství reformních úvah reagujících na potřeby ekonomického vývoje. To platí zejm. o představitelích islám. [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]], odsuzujících praxi „naftových“ států a zdůrazňujících soc. ekonomický ideál rané obce ([[salaf (JKI-I)|salaf]]). Loajální [[ulamá (JKI-I)|ulamá]] v islám. zemích se s moderní ekonom. praxí vyrovnávají pomocí metody [[idžtihád (JKI-I)|idžtihádu]] v podobě rozřešení ([[fatwá, fetva (JKI-I)|fatwá]]), jimiž je tato praxe posvěcována a eklekticky dokládána pomocí koránu a [[sunna (JKI-I)|sunny]]. Nehledě na limity v ekonomické činnosti jen v málokteré součásti života je šarí‘a tak striktní jako v otázce nedotknutelnosti osobního v. Sunnitské i ší‘tské [[mazhab (JKI-I)|mazhaby]] věnují velkou pozornost případům zcizení majetku a rozpracovávají přesný systém trestů ([[zákazy (JKI-I)|zákazy]]). Krádež patří mezi Bohu nejodpornější činy (harám). Původ je třeba hledat u samého Muhammada, který do koránu vtělil obavy o majetek muslim. obce vzhledem k tehdy běžnému jevu loupení kočovnými kmeny, jemuž byly vystaveny obchodní karavany. Organizovaná ochrana osobního v. a souhrn sankcí za jeho zcizení patří k hl. systémovým kvalitativním změnám, které vznik islámu přinesl. Známá praxe amputace končetin za krádež je v šarí‘e podrobně rozpracována, málokde však byla důsledně uplatňována ([[soudce (JKI-I)|soudce]]); dnes je ve většině islám. zemí zcela nahrazena sankcemi podle sekulárních zákoníků.

Viz též: [[vlastnictví (JKI-K)|vlastnictví (JKI-K)]]

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[vlastnictví (JKI-K)|vlastnictví (JKI-K)]]
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[vlastnictví (JKI-K)|vlastnictví (JKI-K)]], [[vlastnictví (Islam)|vlastnictví (Islam)]]
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:41
(Žádný rozdíl)

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)