imported>ZRN: přidán Slovník islámu

2024-11-14T14:49:40Z

přidán Slovník islámu

Nová stránka

<span id="entry">zázraky</span> (''muʻdžiza, karáma'') – nadpřirozené jevy. Na stránkách zejména súfijských spisů se s různými nadpřirozenými jevy setkáváme poměrně často. Rovněž tak v tradičním podání [[životopis Prorokův (Islam)|životopisu Prorokova]] (''síra nabawíja'') rozhodně není o zázraky nouze. Na druhou stranu ortodoxní teologové neustále zdůrazňovali, že jediný skutečný zázrak spojený s [[Muhammad (Islam)|Muhammadovým]] životem a působením je zjevení [[Korán (Islam)|Korán]]u. Není to však úplně přesné; s Prorokovým životem v jeho tradičním podání se pojí celá řada událostí, které nelze nepovažovat za zázraky, jako jsou kupříkladu jeho noční cesta do Jeruzaléma (''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)|isráʼ]]'') a odtud do sedmi sfér nebeských (''[[isráʼ a miʻrádž (Islam)|miʻrádž]]'') nebo „andělská intervence“ ([[andělé (Islam)|andělé]]) během významné bitvy u pramene Badr aj. Ostatně mezi zázračné akty můžeme směle zařadit též samotné Zjevení (''wahj''), jehož se Muhammadovi dostalo. Byli-li bychom důslední, mohli bychom přemýšlet, zda do této kategorie nezařadit celou řadu vizionářských snů ([[výklad snů (Islam)|výklad snů]]), které se k Prorokově životní cestě váží. Stejně zdrženlivě, jako se teologové stavěli k zázrakům Prorokovým, přistupovali též k nadpřirozeným schopnostem a dovednostem, jež byly tradičně připisovány mnoha súfijským [[šajch (Islam)|šajchům]]. Naproti tomu, nikdy nebylo zpochybňováno, že zázraky, jež konali [[prorokové a profécie (Islam)|prorokové]] před Muhammadem, byly současně darem od Boha ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) a zároveň hrály roli jistého „legitimizačního prvku“ – aby lidé věděli, že se opravdu jedná o proroka, a nikoliv o „lžiproroka“. Vnímání zázraků v islámu tedy není jednoznačné – a to ani mezi súfiji. Arabština má (na rozdíl od češtiny) pro slovo „zázrak“ dva ekvivalenty. ''Muʻdžiza'' je zázrakem přisuzovaným prorokovi , zatímco ''karáma'' je zázrak přisuzovaný [[světci (Islam)|světci]], ''walímu'' (tedy člověku blízkému Bohu). Oba tyto akty představují Boží znamení (''ája''), které poukazuje na výjimečnost a poslání toho, kdo je jeho „aktérem“. Ovšem súfijové mezi zázraky (především kategorie ''karámát'') počítali i psychické schopnosti, vlastnosti a přednosti, které se nám rozhodně pod slovem „zázrak“ obtížně představují. Spíše bychom je byli ochotni vnímat jako „důkaz Božího milosrdenství“.

<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
* Al-Maqrízí, Taqíjuddín Ahmad. ''Popsání pozoruhodností Egypta''. Přel. Bronislav Ostřanský. Praha: Academia, 2012;
* Boušek, Daniel. ''Polemika islámu s judaismem a hebrejskou biblí ve středověku: Ibn Hazm a Samawʼal al-Maghribí''. Praha: Academia, 2013;
* Ibn Isháq, Muhammad. ''Muhammad: Život Alláhova proroka''. Přel. Viktor Svoboda. Praha: Leda, 2009;
* Kropáček, Luboš. ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad, 2008;
* Mendel, Miloš. ''Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu.'' Praha: Dingir, 2015.

''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''

<span class="section_title">Viz též:</span> [[zázrak (JKI-I)|zázrak (JKI-I)]]<br />
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
[[Kategorie:Islám]]

zázraky (Islam) - Historie editací

imported>ZRN: přidán Slovník islámu