zikr (JKI-I) - Historie editací

imported>ZRN: odkazy do Slovníku islámu

2024-11-14T21:37:11Z

odkazy do Slovníku islámu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:41:17Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: přidán Slovník buddhismu

2024-10-24T17:07:48Z

přidán Slovník buddhismu

imported>ZRN: import JKI a Hind

2021-12-11T10:44:00Z

import JKI a Hind

Nová stránka

<div id="photo">[[Soubor:JKI_zikr.jpg|upright|Členové řádu kádiríja při provozování zikru (miniatura, pozdně osmanská doba)]]</div><span id="entry">zikr</span> (arab. zmiňování, připomínání) Rituální projev islám. mystických [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstev]], jehož cílem je najít alternativní cestu k Bohu ([[taríka (JKI-I)|taríka]]), příp. splynout s božským jsoucnem; pův. jeden z formálních projevů individuální zbožnosti [[dervíš (JKI-I)|dervíšů]]. Vzhledem k tomu, že mystické řády působily delší dobu islám. dějin jako instituce nekonformního projevu duch. života a protiváha sunnitského ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) [[islám (JKI-I)|islámu]], a k tomu, že se v řádech sdružovala značná část populace, lze z. považovat (po [[modlitba (JKI-I)|modlitbě]]) za druhý nejčastější projev religiozity. Z. má ve všech oblastech islámu shodný obecný rámec a záměr: formou tichého nebo hlasitého opakování božího jména, některých z jeho 99 [[krásná jména boží (JKI-I)|krásných jmen]], případně jiných zbožných formulí, a s pomocí předepsaných pohybů a zvuků se má věřící dostat do extatického stavu, který je chápán jako hledání cesty k Bohu, případně splynutí s ním či zaniknutí v něm ([[faná (JKI-I)|faná]]). Člověk na sebe nechá působit emanaci božství, v její záři zanikne a stane se její součástí.

Z. a mystika se rozvinuly zejm. za vlády abbásovských [[chalífa (JKI-I)|chalífů]] (750-1258) jako reakce na utužení dynastické despotické moci a s ní spjaté sunnitské ideologie. Nejprve skupiny asketů ([[askeze (JKI-I)|askeze]], [[záhid (JKI-I)|záhid]]), později stále větší části obyvatelstva usilovaly o zintenzivnění náb. prožitku, což se projevovalo v hledání alternativních forem kultu a myšlení – mj. v pěstování z. jakožto opravdové a nepředepsané modlitby. (Patrné jsou zřejmě i vlivy kř. mnišských praktik a indické jógy.) Z. vyjadřoval opovržení světskými záležitostmi a spoléhání se na Boha (tawakkul). Zákl. myšlenkové kostrukce súfismu ([[mystika (JKI-I)|mystika]]), zejm. jeho pojetí lásky mezi Bohem a člověkem, bylo sunnitskou mocí stíháno, neboť po potření [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazily]] představovalo pro oficiální islám největší nebezpečí ([[inkvizice (JKI-I)|inkvizice]]). Nejznámější je případ mystika [[al-Halládž, Husajn Ibn Mansúr (JKI-I)|al-Halládže]]. Později (zejm. v Osmanské říši) se staly mystické řády i jejich z. tolerovanou součástí duch. života. Dnes je z. v některých zemích zakázán sekulárními režimy (Albánie, Sýrie, Tunisko, Turecko), zatímco jinde je trestán z pozic sunnitského konzervatismu (Saúdská Arábie, Kuvajt, Pákistán). Z. je chápán jako nepřípustný širk ([[polyteismus (JKI-I)|polyteismus]]) rovněž v teoriích islámského [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]], zatímco některá reformistická hnutí ho jako součást lidové a mystické tradice do svého rituálu zapojila ([[sanúsíja (JKI-I)|sanúsíja]]).

''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Z. a mystika se rozvinuly zejm. za vlády abbásovských [[chalífa (JKI-I)|chalífů]] (750-1258) jako reakce na utužení dynastické despotické moci a s ní spjaté sunnitské ideologie. Nejprve skupiny asketů ([[askeze (JKI-I)|askeze]], [[záhid (JKI-I)|záhid]]), později stále větší části obyvatelstva usilovaly o zintenzivnění náb. prožitku, což se projevovalo v hledání alternativních forem kultu a myšlení – mj. v pěstování z. jakožto opravdové a nepředepsané modlitby. (Patrné jsou zřejmě i vlivy kř. mnišských praktik a indické jógy.) Z. vyjadřoval opovržení světskými záležitostmi a spoléhání se na Boha (tawakkul). Zákl. myšlenkové kostrukce súfismu ([[mystika (JKI-I)|mystika]]), zejm. jeho pojetí lásky mezi Bohem a člověkem, bylo sunnitskou mocí stíháno, neboť po potření [[mu‘tazila (JKI-I)|mu‘tazily]] představovalo pro oficiální islám největší nebezpečí ([[inkvizice (JKI-I)|inkvizice]]). Nejznámější je případ mystika [[al-Halládž, Husajn Ibn Mansúr (JKI-I)|al-Halládže]]. Později (zejm. v Osmanské říši) se staly mystické řády i jejich z. tolerovanou součástí duch. života. Dnes je z. v některých zemích zakázán sekulárními režimy (Albánie, Sýrie, Tunisko, Turecko), zatímco jinde je trestán z pozic sunnitského konzervatismu (Saúdská Arábie, Kuvajt, Pákistán). Z. je chápán jako nepřípustný širk ([[polyteismus (JKI-I)|polyteismus]]) rovněž v teoriích islámského [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]], zatímco některá reformistická hnutí ho jako součást lidové a mystické tradice do svého rituálu zapojila ([[sanúsíja (JKI-I)|sanúsíja]]).
-''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''
 [[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]
 [[Kategorie:JKI/Islám]]

← Starší verze	Verze z 24. 10. 2024, 17:07
(Žádný rozdíl)