Indoevropané (Hind)
Indoevropané, indoevropský – označení velké rodiny národů, které hovoří jazyky vykazujícími vzájemnou příbuznost v hláskosloví, slovníkovém bohatství a ve struktuře gramatiky. Jejich názvosloví jakož i archeologické nálezy poukazují též na to, že tyto národy kdysi sdílely i své náboženství a společnou zemědělsko-pasteveckou kulturu. Do této indoevropské filologické rodiny patří všechny dnešní evropské jazyky (s výjimkou finštiny, estonštiny, maďarštiny a jazyka Basků), jejich starobylé a mrtvé formy, včetně klasické řečtiny a latiny, jakož i skupina íránských a indoárijských jazyků a jejich starých forem, včetně sanskrtu. Předpokládanou pravlastí všech těchto národních společenství byla oblast jižního Ruska na sever od Černého moře a Kaspického jezera. Odtud se Indoevropané stěhovali následkem opakovaného populačního růstu a kmenové diferenciace v několika vlnách v průběhu několika tisíciletí do nových sídel za Ural, do střední Asie, Íránu a Indie, do Přední Asie a po celé Evropě. Následkem koloniální expanze se v nové době indoevropský živel a hlavně jeho některé jazyky rozšířily i do ostatních světadílů.
Indoevropská studia byla ustavena po objevení sanskrtu a jeho příbuznosti s řečtinou a latinou a doznala značného rozvoje v devatenáctém a počátkem dvacátého století. Tak byly položeny základy našim znalostem o společném původu většiny evropských a některých asijských národů. Poté následovalo období jisté stagnace v dalším bádání, které bylo vystřídáno obnovením zájmu o toto odvětví vědy v posledních několika desetiletích, z části následkem podnětů z archeologických výzkumů.
Literatura:
Anthony, D. W. (1986), „The “Kurgan culture”: Indo-European origins, and the domestication of the horse, a reconsideration“, Current Anthropology 27, str. 291–313.
Baldick, Julian (1994), Homer and the Indo-Europeans: Comparing Mythologies, London: I. B. Tauris.
Cardona, G., H. M. Hoenigswald & A. Senn (1970), Indo-European and Indo-Europeans, papers presented at the Third Indo-European Conference at the University of Pennsylvania.
Diakonov, I. M. (1985), „On the original home of the speakers of Indo-European“, Journal of Indo-European Studies 13, str. 92–174.
Lockwood, W. B. (1977), Indo-European Philology, London: Hutchinson.
Mallory, J. P. (1989), In Search of the Indo-Europeans: Language, Archaeology and Mythology, London: Thames & Hudson.
Renfrew, Colin (1987), Archaeology and Languge: The Puzzle of Indo-European Origins, London: Jonathan Cape.
Sherratt, Andrew & Susan (1988), „The Archaeology of Indo-European, an alternative view“, Antiquity 62.236, str. 584–95.
Váňa, Zdeněk (1990), Svět slovanských bohů a démonů, Praha: Panorama.
Werner, Karel (1987), „The Indo-Europeans and the Indo-Āryans: the Philological, Archaeological and Historical Context“, Annals of the Bhandarkar Oriental Research Istitute, LXVIII, str. 491–523.
Winn, Shan (1989), The Prehistory of Indo-European Language and Culture, the Archaeological, Mythological and Linguistic Evidence, London: Harper and Row.