Sarasvatí (Hind)
Sarasvatí [sarasvatī] – „bohatá vodami“, jméno bohyně a starobylé posvátné řeky. Jako řeka byla identifikována jako jeden z menších přítoků řeky Indu, Rgvéd však ji zmiňuje jako mocný tok, jenž dosahuje moře, což může být důsledkem klimatických změn a posouváním řečišť. Existuje také teorie, že Sarasvatí byla mytickou nebeskou řekou již v dávnověku a že její jméno bylo přechodně přenášeno v průběhu migrace Árjů vždy na důležitou řeku právě osídlovaného kraje a že tak byla jmenována také řeka Amudarja v době, kdy tam proto-Indoárjové sídlili před migrací do Indie. Védská Sarasvatí zmizela v době bráhman v jednom svém úseku pod zemí, aby se opět ve značné vzdálenosti vynořila, což mohlo přispět k pozdější legendě o jejím neviditelném soutoku s Gangou u Prajágu.
Jako říční bohyně se Sarasvatí nezdála mít význačné místo ve védském panteonu, vynořuje se však brzo poté jako bohyně moudrosti, jako manželka Brahmova a posléze i jako prapůvodní zdroj manifestace vesmíru, plující v mytologickém zobrazení po kosmických vodách, sedíc na lotosovém květu. Toto vše poukazuje na její větší význam, než lze přímo vyvodit ze zmínek védských hymnů a tedy snad na důležitý dávný kult stranou hlavní linie védské teologie. Její funkce bohyně moudrosti je odvoditelná ze symbolického spojení kosmických vod s dimenzí duševna, vyjádřenou též kosmickou mocností Vák (řeč, tj. schopnost pochopení a jeho sdělování), s níž je Sarasvatí ve védech častěji sdružována. K cestám používá v mytologických ikonách labuť, někdy berana a jindy sovu, papouška nebo páva.
Literatura:
Gonda, Jan (1985), Pūṣan and Sarasvatī, Amsterdam: North-Holland Publishing Company.