bahá‘ismus (JKI-I)

Verze z 11. 12. 2021, 12:43, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

bahá‘ismus Hnutí navazující ve 2. pol. 19. stol. na bábismus. Po popravě Mírzá Alí Muhammada 1850 zahájili někteří jeho stoupenci povstání, v jehož čele stáli dva bratři – Mírzá Jahjá, zv. Sobhe Azal (per. věčný úsvit), a Mírzá Husajn Alí Bahá‘ulláh (1817-1892). Každý vytvořil vlastní odnož, označovanou podle svého vůdce: azalí, která zůstala v menšině, a bahá‘í, jež se zcela vzdálila principům islámu a v současné době se její vyznavači za muslimy nepovažují. Když se tři stoupenci Bába 1852 pokusili o atentát na šáha Násiruddína, bábovský odpor byl potlačen a Sobhe Azal uprchl do Bagdádu. Bahá‘ulláh (Nádhera Boha) ho nahradil a pokračoval tak, aby hnutí nevystavoval represím kádžárovské despocie. Východiskem b. byl sice islám, ale změnami, které zasáhly rovinu teol., fil., soc. i kultovní, dostalo toto učení (zejm. jeho universalismus) zcela nové dimenze. B. klade důraz na pozemský svět, v jehož stvoření vidí božskou podstatu. Řada proroků začíná Adamem, zahrnuje celý známý řetěz proroků, ale řadí k nim i Zarathuštru. Bábem a Bahá‘ulláhem začíná nový prorocký cyklus. V prorocích však nejsou spatřována vtělení boží, čímž se popírá např. idea božské podstaty imámátu (imám, ší‘a). B. odmítá konflikty (např. ozbrojenou formu džihádu), všechna náboženství a sekty považuje za rovnoprávné, vyzývá ke všeobecnému smíru, řízení společnosti hledá v nadnár. institucích a společném jazyce. Ideálem b. je člověk pokorný, tolerantní, těšící se zároveň i z radostí tohoto světa. Zásady b. formuloval Bahá‘ulláh v díle Kitáb al-íkán (Kniha ujištění) a Kitáb al-akdás (Kniha o posvátných věcech). Učení b. dovršil jeho syn Abbás Efendí (Abd al-Bahá, 1844-1921), který šířil b. na svých misijních cestách po Blízkém východě, Evropě i USA. Humanistické rysy b., tolerance směřující k smíru mezi národy, vírami, rasami, nacházejí živý ohlas; b. má stoupence v USA, Německu, v Africe. Poutním místem b. je hrobka Mírzy Alího Muhammada na svazích hory Karmel nad městem Hajfá v Izraeli. Mauzoleum v islám. stylu bylo nad jeho hrobem dokončeno 1957. Tamtéž je pochován i Abbás Efendí, hrobka Bahá’ulláhova se nachází v Akko (15 km sev. od Hajfy).

Miloš Mendel