dominikáni, dominikánky (JKI-K)

Verze z 11. 12. 2021, 11:44, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

dominikáni, dominikánky (Ordo Fratrum Praedicatorum, OP) Kazatelský žebravý řád zal. Dominikem a ustavený 1216 papežem Honoriem III. Cílem řádu, který vznikl jako odezva na lidová kacířská hnutí (albigenští), byl apoštolát slova (kazatelství), obracení na víru a prohloubené studium teologie. Dominikánské konventy byly zakládány výhradně ve městech, nejčastěji při hradbách. Řád byl řízen centrálně (v čele stojí magistr), ale funkce byly volitelné. Podpora papežů ve 13. stol. zaručila řádu rozvoj a popularitu, zejm. ve 14.-16. stol. Do čes. zemí uvedli d. bratři Hyacint a Česlav, kteří založili prvé kláštery ve Znojmě, Praze (nyní u sv. Jiljí na Starém Městě) a Olomouci. Na přelomu 13. a 14. stol. se oddělila čes. provincie od polské. Kazatelská povinnost vtiskla řádu intelektuální rysy. Vznikala řádová studia, spojovaná často s univerzitami. Mezi hlavní duch. představitele řádu patří Albert Veliký, Tomáš Akvinský, agitátor a politik G. Savonarola (z. 1498), z druhého (ženského) a třetího (terciáři a terciářky) řádu Kateřina Sienská (z. 1380) aj. Důležitou roli v řádu a církvi sehrála i Zlatá legenda (Legenda aurea) ital. hagiografa Jakuba de Voragine (z. 1298). Učení Tomáše Akvinského se stalo 1342 doktrínou řádu a později římkat. církve (tomismus). Intelektuální úroveň d. byla příčinou, že někteří d. bývali od 1231 pověřováni inkvizicí. V 16. stol. se činnost řádu rozšířila o misie, zvl. do Již. Ameriky. Reformace a stoupající vliv jezuitů oslabily význam d. konventů. Těžké ztráty přivodilo osvícenství, k oživení řádu došlo až na konci 19. stol. (důraz na věd. instituce a časopisy). Spiritualita řádu se opírá o víru v rozhodující roli Boha v aktu spásy, o primát rozumu nad vůlí a o zdůraznění lásky v procesu kontemplace. Druhý a třetí řád vznikly rovněž na zač. 13. stol.; terciáři mohou vykonávat původní povolání, ale pod oděvem nosí zmenšený škapulíř. Oděv d. se skládá z bílého hábitu, bílého škapulíře, kapuce a koženého pásu (cingulum); plášť je černý. – Ženská větev řádu vznikla ve 13. stol., její konstituce byly 1259 nově redigovány. V čes. zemích se objevují dominikánky už ve 30. letech 14. stol.

Pavel Spunar