kašer (JKI-J)
kašer (hebr. vhodný; v jidiš košer) Termín označující určitý předmět jako rituálně čistý. Vztahuje se na: (1) Zhotovování a neporušenost svitků Tóry (Sefer Tora), modlitebních řemínků (tfilin), mezuzy a rituálních třásní (cicit) a na správně vybudovanou rituální lázeň (mikve); (2) platnost a způsobilost svědků podle halachy; (3) pokrmy podléhající pravidlům rituální čistoty (kašrut). Za k. pokrmy jsou považovány veškeré ovoce a zelenina, které jsou z hlediska míšení s masem nebo mléčnými pokrmy neutrální (parve), platí však o nich speciální ustanovení o oddělování desátku pův. určeného pro kněze (truma). U zvířat se rozlišují podle bibl. ustanovení čisté a nečisté druhy. Čisté druhy musí být (kromě ryb) rituálně poraženy (šchita) a musí být u nich prohlédnuty vnitřnosti; pokud by se nalezla nějaká anomálie, je zvíře označeno za nevhodné požívání (trefa, lidově trejfe). Zvíře musí být zbaveno krve, vnitřního tuku a žil. Maso z takto připraveného zvířete musí být před požitím ještě dále upraveno vysolením nebo opálením nad otevřeným plamenem (hachšara). Zvíře, které nebylo rituálně poraženo, je označováno jako mršina (nevela) a nesmí být požíváno. Bibl., třikrát opakovaný zákaz vaření kozlíka v mléce jeho matky (Ex 23, 19; 34, 26; Dt 14, 21) je rabíny interpretován tak, že je zakázáno vaření, míšení a pojídání mléčných produktů společně s masitými. To vede k užívání odděleného nádobí pro masité a mléčné pokrmy. Zásady rituální porážky a další ustanovení o jídle jsou hl. náplní traktátu Mišny Chulin (Profánní) v oddíle Kodašin, souhrnně se všemi detaily se nacházejí v Šulchan aruchu v oddíle Jore de’a.
Viz též: halál (JKI-I), zákazy (JKI-I)