kumránské svitky (JKI-J)

Verze z 11. 12. 2021, 11:44, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

kumránské svitky (též svitky od Mrtvého moře) Rukopisné texty nalezené v jedenácti jeskyních (1-11Q) poblíž lokality Chirbet Kumrán a spadající svým vznikem do doby od pol. 3. stol. př.n.l. do 68. Dochované, vesměs kožené nebo papyrové svitky obsahují především texty v hebrejštině, aramejštině a řečtině, které tvoří čtyři zákl. okruhy: (1) Bibl. texty (např. kompletní svitek Izajáše), jež patří k nejstarším dochovaným rukopisům hebr. bible vzniklým ještě před uzavřením palestinského kánonu a redakcí masoretů. (2) Většinou aram. apokryfy, z nichž byly některé známy již dříve (Henoch), jiné zaznamenány vůbec poprvé (Apokryf Genese). (3) Texty přímo spojené s životem kumránské komunity, mezi něž patří Damašský spis (jako jediný známý již od 1896 z káhirské genizy), Řád jednoty, Válečný řád, Chrámový svitek a (4) četné komentáře k bibl. textům (hebr. pešarim, sg. pešer). Obraz, který k.s. poskytly o náb. životě tamější komunity, se přes určité odlišnosti podobá údajům antických autorů o hnutí esejců. V centru pozornosti stál Učitel spravedlnosti (hebr. more cedek), historicky neidentifikovatelný zakl. komunity, jehož hl. soupeřem byla podobně nejistá postava Zločinného kněze (hebr. kohen ha-reša, srov. kohen ha-roš – velekněz) či Hlasatele lži. Společenství, které stálo v ostré opozici vůči jeruzalémskému chrámu, charakterizovala vypjatá eschatologie spojená s očekáváním královského a kněžského mesiáše a přípravou na závěrečnou, dualisticky chápanou bitvu mezi syny světla a syny tmy.

Dalibor Papoušek