https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=man%C5%BEelstv%C3%AD_(JKI-J)&feed=atom&action=historymanželství (JKI-J) - Historie editací2024-03-29T15:35:25ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=man%C5%BEelstv%C3%AD_(JKI-J)&diff=9279&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:44:10Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">manželství</span> V judaismu není [[svátosti (JKI-K)|svátostí]], ale pozitivním příkazem odvozovaným z Gn 1, 28, jímž je muži uložena povinnost uzavřít m. po dosažení věku 18 let. Až do současnosti není v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] považováno za instituci spadající do oblasti civilního práva, ale za čistě náb. příkaz. Civilní sňatky, které jsou uzavřeny v zahraničí, jsou však v Izraeli uznávány. Rabín. judaismus vysoce hodnotí splnění příkazu m. a [[celibát (JKI-K)|celibát]] považuje z tohoto hlediska za nepřirozený. Manželské právo je obsaženo v oddílu Našim v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]], ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruchu]]'' a v mnoha [[responsa (JKI-J)|responsech]]. Bibl. manželské právo povolovalo polygamii, která byla [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázům]] zakázána rozhodnutím (takanou) rabína Geršoma v 10. stol. a 1951 v Izraeli pro všechny [[Žid (JKI-J)|Židy]]. Nepovolená m. jsou specifikována v tzv. Kodexu svatosti (Lv 18). Přísná ustanovení týkající se uzavření sňatku platí pro příslušníky kněžských rodů (kohanim), kterým je zakázáno m. s ženou, která je rozvedená, která byla osvobozena od [[levirátní sňatek (JKI-J)|levirátního sňatku]] obřadem [[chalica (JKI-J)|chalica]], která je [[prosélyta (JKI-J)|prosélytkou]] nebo která se narodila ze zakázaného m. kněze. Pův. bylo možno uzavřít m. sexuálním stykem, později, jak dokazují líčení sňatku [[Izák (JKI-J)|Izáka]] s Rebekou (Gn 24, 67) nebo [[Jákob (JKI-J)|Jákoba]] s Leou (Gn 29, 22-23), probíhalo uzavření m. ve třech stadiích: odvedení dívky od rodičů, uspořádání obřadu a sexuální styk. Již [[bible (JKI-J)|bible]] zná instituci zasnoubení nazývanou erusin (Ex 22, 15; Dt 20, 7), později v talmudické době [[kidušin (JKI-J)|kidušin]], které je však již součástí svatby a lze ho zrušit pouze [[rozvod (JKI-J)|rozvodem]]. Po zásnubách následoval vlastní svatební obřad zvaný nisu’in, který byl až do středověku od zásnub časově oddělen, a to i dobou jednoho roku. Zákl. účelem uzavření m. je založení [[rodina (JKI-J)|rodiny]] a zplození dětí, podle rabínského výkladu Gn 1, 28 minimálně dvou. M. zaniká smrtí jednoho z manželů nebo na základě rozvodu, který podle [[halacha (JKI-J)|halachy]] musí iniciovat manžel. K rozvodu je však podle rabínských ustanovení nutný i souhlas manželky.<br />
<br />
<span class="section_title">Viz též:</span> [[manželství (JKI-K)|manželství (JKI-K)]], [[manželství (JKI-I)|manželství (JKI-I)]]<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]<br />
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]</div>imported>ZRN