https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=p%C5%99eklad_kor%C3%A1nu_(JKI-I)&feed=atom&action=historypřeklad koránu (JKI-I) - Historie editací2024-03-29T08:09:05ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=p%C5%99eklad_kor%C3%A1nu_(JKI-I)&diff=8724&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:43:56Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">překlad koránu</span> Patří dodnes formálně k [[zákazy (JKI-I)|zákazům]] v [[islám (JKI-I)|islámu]] a klíčovým tématům diskusí mezi reformisty ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) a konzervativci. Konzervativní kruhy [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstva]] trvají na tezi, že autentické [[slovo boží (JKI-I)|slovo boží]], zjevené člověku v arabštině ústy proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]], nesmí být převáděno do jiné řeči z důvodu úcty muslimů vůči arabštině jako božímu jazyku a z obav, aby při překladu nedošlo k dezinterpretaci slova božího. Pokusy o p.k. jsou tedy profanací samého Boha. Z hlediska [[právní věda (JKI-I)|právní vědy]] musí být považovány za kategorii harám. Jiný proud méně lpí na zákl. dogmatu, ale zdůrazňuje, že není možné přeložit do řeči odlišné civilizace tento plod arab. génia, aniž by došlo k sémantickému znehodnocení pravých duch., etických a lit. hodnot, jež jsou v textu koránu obsaženy ve skvělé a nenapodobitelné harmonii. Tento argument má racionální jádro. Třetí proud sice uznává, že esteticky a sémanticky zcela adekvátní překlad koránu není možný, ale doporučuje jeho šíření v zájmu popularizace islámu mezi [[nevěřící (JKI-I)|nevěřícími]]. Hovoří se o překladu významu koránu (ma‘ání al-Kur‘án). Dnes existuje řada p.k. do perštiny, turečtiny, urdštiny, malajštiny a dalších jazyků. Zpravidla však je vždy vedle sebe stránka překladu a arab. originálu. První evrop. verze koránu je latinská (1141-1143), vznikla na žádost Petra Ctihodného, opata kláštera v Cluny ([[benediktini (JKI-K)|benediktini]]). Další p.k. nebo pokusy o ně (něm., angl. a franc.) pocházejí ze 16.-18. stol. Řada z nich postrádá snahu po přesnosti, vysvětlení obsahu koránu v hist. souvislostech. Jde spíše o antiislám. filipiky. K takovým patří i ''Antialkorán'' čes. šlechtice Václava Budovce z Budova. První zevrubný čes. překlad je z pera kněze Ignáce Veselého (vycházel po částech 1913-1925, patrně podle lat. předlohy) a druhý od A. R. Nykla (1934). Třetí p.k., opatřený zevrubným hist.-kritickým komentářem a věd. poznámkami, je od Ivana Hrbka (1972, <sup>2</sup>1991, <sup>3</sup>2000). Poč. 90. let se u nás objevilo neprodejné vydání s názvem ''Svatý korán''. Šířili ho zde aktivisté něm. pobočky hnutí [[ahmadíja (JKI-I)|ahmadíja]]. 2001 vydala vlastní paralelní arab.-čes. verzi Hrbkova překladu čes. muslim. obec.<br />
<br />
<span class="section_title">Viz též:</span> [[Septuaginta (JKI-J)|Septuaginta (JKI-J)]], [[Vulgáta (JKI-K)|Vulgáta (JKI-K)]], [[bible (JKI-I)|bible]]<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]]<br />
[[Kategorie:JKI/Islám]]</div>imported>ZRN