pravda (Hind)

Verze z 11. 12. 2021, 12:43, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

pravda – znalost skutečného stavu věcí; znalost skutečnosti, jaká je sama v sobě. Již v těchto dvou elementárních pokusech o definici pravdy lze rozeznat jistý rozpor, který dal ve filozofii vznik pojmům relativní a absolutní pravdy. Poznání stavu věcí předpokládá stanovisko subjektu (poznavatele) a znalost stavu věcí je tedy pravdou o tomto stavu ve vztahu k němu a může se lišit od subjektu k subjektu. Pojem znalosti skutečnosti, jaká je sama v sobě, bez vztahu k subjektu poznávacího procesu, který stojí mimo ni, a tedy absolutní pravda o skutečnosti, je pro nás za normálních okolností pouze abstrakcí, tj. výsledkem úvahy. Poznání skutečnosti, jaká je sama v sobě, čili poznání absolutní pravdy by bylo možné, jen je-li poznávající subjekt podstatě skutečnosti imanentní a má-li schopnost přímého (bezevztažného) vnitřního poznání. Prakticky veškeré hinduistické myšlení obsahuje explicitně nebo implicitně teorii o dvou úrovních pravdy. Co se jeví jako samozřejmá pravda na relativní úrovni v denním životě, nemusí být pravdou v absolutním smyslu. Absolutní pravda, vyjádřená relativními jazykovými prostředky, nemůže nikomu zprostředkovat její pochopení, může však sloužit za vodítko na cestě k vyvinutí schopnosti vnitřního zření a tedy přímého poznání absolutní pravdy. Indická náboženská tradice přijímá výskyt jedinců, kteří v sobě takovou schopnost vyvinuli a mohli poskytnout vedení druhým. Texty různých škol se liší v terminologii i stylu, a též ve vymezení hranic mezi popisy, které se týkají relativní pravdy, a statěmi, jež poukazují na absolutní pravdu. Někdy lze sotva rozhodnout, na které úrovni je daný text zamýšlen nebo zda obě úrovně bezděky zaměňuje nebo je mísí z pragmatických důvodů. Nicméně všechny školy se shodují v tom, že absolutní pravdu nelze zprostředkovat, ať již pojmovými, symbolickými, metaforickými či jakýmikoli jinými prostředky, že však jsou takové pokusy i ve své omezenosti užitečné pro počáteční probuzení zájmu a pro povzbuzení k zahájení praxe na duchovní cestě za přímým poznáním konečné pravdy.

Karel Werner