https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=reformace_(JKI-K)&feed=atom&action=historyreformace (JKI-K) - Historie editací2024-03-29T09:06:24ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=reformace_(JKI-K)&diff=10442&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:44:39Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><div id="photo">[[Soubor:JKI_reformace.jpg|upright|Wittenberg (rytina, 16. stol.)]]</div><span id="entry">reformace</span> (z lat. reformatio – obnovení, zlepšení) Náboženské a soc.-polit. hnutí v záp. a střední Evropě 14.-17. stol., jež soustředilo své síly na obnovu [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]] i nápravu společnosti. Důležitou roli v myšlenkovém kvasu předreformačního období sehráli [[valdenští (JKI-K)|valdenští]], kteří šířili ideál chudé církve a své opravné snahy zakládali na evangeliu a jeho kázání. Reformační myšlenky poprvé zřetelně vyjádřil Jan [[Viklef, Jan (JKI-K)|Viklef]] (asi 1320-1384), jehož útoky na hierarchické a práv. struktury církve, zpochybnění [[transsubstanciace (JKI-K)|transsubstanciace]] a vyslovení práva na svobodný výklad Písma nacházely živnou půdu zprvu v Anglii a Skotsku u [[lollardi (JKI-K)|lollardů]], na počátku 15. stol. i v záp. a střední Evropě; v Čechách se jejich hlasatelem stal Jan [[Hus, Jan (JKI-K)|Hus]] (asi 1371-1415) a posléze i jeho revoluční následovníci ([[husitství (JKI-K)|husitství]]). Myšlenkové dědictví české r. se po porážce radikálního proudu husitství v bitvě u Lipan 1434 ([[táborité (JKI-K)|táborité]]) uchovávalo v podobě [[utrakvismus (JKI-K)|utrakvismu]] a [[jednota bratrská (JKI-K)|jednoty bratrské]]. Reformační hnutí valdenských, lollardů a husitů označili někteří círk. historikové (E. Buonaiuti, A. [[Molnár, Amedeo (JKI-K)|Molnár]]) za „první reformaci“. V ostatní Evropě se reformní hnutí objevilo o století později (tzv. druhá, světová r.), kdy z hnutí obnovy vyrostl nový směr kř. náboženství– [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]]. V přímé návaznosti na odkaz české r. zahájil 1517 reformní činnost v Německu augustiniánský mnich Martin [[Luther, Martin (JKI-K)|Luther]] (1483-1546). Do vývoje [[luterství (JKI-K)|luterství]] zasáhla něm. selská válka. V čele radikálního (plebejského) proudu r. ([[novokřtěnci (JKI-K)|novokřtěnci]]) stanul Thomas [[Müntzer, Thomas (JKI-K)|Müntzer]] (asi 1490-1525), jehož kritický vztah ke kat. církvi, umírněnému luterství (měšťanský proud r.) i společ. řádu, jemuž přitakaly, vyvolal nepřátelství obou stran a 1535 přispěl k dobytí münsterské komuny. Zbytky anabaptistů přesídlily mj. i do Čech ([[habáni (JKI-K)|habáni]]), v Nizozemsku se pod vedením Menno Simonse (1496-1561) zformovaly v umírněnou sektu [[mennonité (JKI-K)|mennonitů]]. Téměř současně prošlo reformačním procesem i Švýcarsko. Curyšský kněz Ulrich [[Zwingli, Ulrich (JKI-K)|Zwingli]] (1484-1531) našel pro své círk. reformy oporu u městské rady, narazil však na ozbrojený odpor horských kat. kantonů; v bitvě u Kappelu 1531 reformátor padl a postup zwingliánství se zbrzdil. Dovršením druhé r. se stalo učení Jana [[Kalvín, Jan (JKI-K)|Kalvína]] (1509-1564), který od 1536 působil v Ženevě, z níž vytvořil vzor círk. obce s přísnou morálkou a askezí. Zatímco luterská r. pevně zakotvila v Německu, ve skandinávských zemích (Dánsko, Norsko, Švédsko), v pobaltských státech (Finsko, Estonsko, Lotyšsko) a Uhrách, [[kalvinismus (JKI-K)|kalvinismus]] se rozšířil do celého Švýcarska, Francie, záp. Německa, Itálie, Nizozemí a Skotska. Ve Francii 1562-1580 a 1586-1596 docházelo k náb. válkám mezi katolíky a kalvinisty ([[hugenoti (JKI-K)|hugenoti]]); boje byly ukončeny 1598 [[edikt nantský (JKI-K)|ediktem nantským]], zaručujícím hugenotům náb. svobodu a občanskou rovnost. Zvláštní vývoj prodělala r. v Anglii, kde 1534 vedla ke vzniku [[anglikánská církev (JKI-K)|anglikánské církve]]. Nespokojenost s vývojem r. projevila radikálnější skupina kalvinisticky orientovaných [[puritáni (JKI-K)|puritánů]], jež se kol. 1600 rozštěpila na presbyteriány a independenty. 1560 zakotvila r. ve Skotsku, které se pod vlivem reformátora Johna Knoxe (kol. 1513-1572) přiklonilo ke kalvinismu a vznikla reformovaná církev s presbyterním zřízením. Reformační hnutí vyvolalo v kat. církvi [[protireformace (JKI-K)|protireformaci]], jež vnesla napětí mezi kat. a protest. mocnosti a podílela se na vzniku třicetileté války (1618-1648).<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]<br />
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]<br />
</div>imported>ZRN