rozvod (JKI-K)
rozvod Práv. akt ukončující manželství za života manželů. Z hlediska círk. práva se rozeznává 1. rozluka (lat. divortium, dissolutio vinculi – zrušení svazku [manželského]) a 2. rozvod (lat. separatio [a mensa et toro] – rozvod [od stolu a lože]), tj. práv. separace manželů, aniž manželství formálně zaniklo. Kanonické právo praktikované římskokatolickou církví pojímá platné a naplněné manželství (matrimonium ratum et consummatum) jako svátost a trvá na jeho nerozlučitelnosti. V závažných případech papež může na žádost obou nebo jednoho z manželů rozloučit, tj. zrušit (dissolutio) pouze nenaplněné manželství (matrimonium non consummatum). R. „od stolu a lože“ (separatio) ze závažných důvodů je v kanonickém právu dovolen. Prohlášení neplatnosti manželství není rozlukou, neboť v takových případech manželství právně nevzniklo. Na Východě byl r. od dob císaře Justiniána I. (527-565) obecně více tolerován, i když neschvalován. V pravoslaví lze ve výjimečných případech m. rozloučit na základě rozhodnutí duch. soudu, potvrzeného biskupem (archijerej).
Viz též: rozvod (JKI-J), rozvod (JKI-I)