https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=svoboda_(JKI-K)&feed=atom&action=historysvoboda (JKI-K) - Historie editací2024-03-29T07:34:11ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.35.2https://rg-encyklopedie.soc.cas.cz/index.php?title=svoboda_(JKI-K)&diff=10572&oldid=previmported>ZRN: import JKI a Hind2021-12-11T10:44:42Z<p>import JKI a Hind</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">svoboda</span> Obecně jedno ze zákl. lidských práv, normativně zal. na nezcizitelné důstojnosti osobnosti člověka, která má být ochráněna před strukturálně (tj. skrze státní a společ. instituce) vznikajícím bezprávím. S. náboženská má minimálně tři roviny:<br />
<br />
1. Práv. zakotvení vztahu [[politika (JKI-K)|politiky]] a náboženství. Moderní státy ho řeší prostřednictvím ústavních článků zaručujících ochranu s. [[víra (JKI-K)|víry]], svědomí a vyznání, jejichž hl. znakem je zajišťování práva individua na vyznávání osobního přesvědčení s vyloučením privilegovanosti jakékoli [[konfese (JKI-K)|konfese]]. Jeho naplnění ovšem závisí na ústavní praxi. Podstatné je uspořádání vztahů mezi [[stát (JKI-K)|státem]] a institucionalizovaným náboženstvím, pro něž se (s výjimkou státních církví) v demokratických zemích uplatňuje buď varianta amer. modelu z 1790, který pomocí zákazu státní církve zajišťuje pluralitu náb. vyznání a stát udržuje mimo sféru náb. konání, nebo franc. modelu z 1905, který vychází z rozhodující kompetence státu v otázkách náboženství a církví. Kritériem obou modelů je to, že umožňují, aby se projevy náb. přesvědčení stávaly součástí praktického společ. života a zákonně omezovaly veřejnou činnost institucionalizovaných složek.<br />
<br />
2. S. náboženská uvnitř náboženství jako právo na svobodné vyznání a provozování [[kult (JKI-K)|kultu]]. Pro souvislost s otázkou pravdy a jejím círk. nárokováním byla zejm. v předkoncilní [[teologie (JKI-K)|teologii]] takto pojatá náboženská s. zdrojem mnoha obtíží. Určitou změnu přinesl [[druhý vatikánský koncil (JKI-K)|druhý vatikánský koncil]] (''Dignitatis humanae'', 1965), který oddělil občanské právo na s. náboženskou od vnitřní mravní povinnosti „hledat pravdu a trvat na ní“. Koncil se tak jednoznačně odřekl všech nátlakových praktik.<br />
<br />
3. Pro [[demokracie (JKI-K)|demokracii]] je příznačné, že s. náboženská neznamená jen zaručení svobodného vyznávání náb. přesvědčení, ale rovněž s. od náboženství.<br />
<br />
<span class="section_title">Viz též:</span> [[svoboda (JKI-I)|svoboda (JKI-I)]]<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]]<br />
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]<br />
</div>imported>ZRN