teologie osvobození (JKI-K)

Verze z 11. 12. 2021, 12:44, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

teologie osvobození Latinskoamer. proudy kat. teologie, jejichž společ. znakem je „opce pro chudé“, tj. snaha změnit životní podmínky nejchudších vrstev obyvatelstva rozvojových zemí. T.o. klade důraz na ortopraxi, zatímco ortodoxie má vedlejší roli; ústřední je praktická účast v boji za soc. a polit. osvobození, která si klade za cíl nejen radikální změnu struktur a institucí, ale především trvalou kulturní revoluci vedoucí k novému způsobu lidství. Teol. prvky, které vedly k ustavení t.o., se koncentrovaly od 60. let 20. stol. ve spolupráci evropských (J. B. Metz, J. Moltmann, Y. Congar, K. Rahner), jihoamer. katolických (J. L. Segundo, G. Gutiérrez, L. Boff) i protestantských (E. Castro, R. Alves) teologů. Od medellínské konference biskupů (1968), která zformovala podněty druhého vatikánského koncilu pro Lat. Ameriku, pak vedla přímá cesta k programovému prohlášení t.o. v díle Gustavo Gutiérreze Theología de la Liberación, perspectivas (Teologie osvobození, 1971). Reinterpretace kř. jednání ve světě, podmíněná novým pochopením zjevení a božího jednání v dějinách, spojovala t.o. zejm. ve svých počátcích s terminologií marxistické soc. analýzy. Střet teol. a marxistické rétoriky byl oficiálními římkat. círk. kruhy nadhodnocen a stal se důvodem k striktnímu odsouzení t.o. v instrukcích Kongregace pro nauku víry z let 1984 a 1986, jejichž autorem byl J. Ratzinger. I vzhledem k modifikaci marxistických metod v t.o. tento problém koncem 20. stol. utichl a do popředí vystoupily zásadnější otázky nového rozumění dějinám a dějinám spásy, christologie, eschatologie a zejm. eklesiologie, v níž t.o. vypracovala strukturu malých a zdola organizovaných kř. komunit, tzv. obcí-bází, v nichž se podařilo eliminovat hierarchické sklony a klerikalismus církve ve prospěch nového stylu kř. soužití, kdy se církev rodí z víry utlačovaných a chudých. Tyto podněty se neomezují již jen na Lat. a Již. Ameriku, ale přecházejí i do Evropy, kde se snahou reformních kat. teologů utváří koncept tzv. „t.o. pro Evropu“.

Břetislav Horyna