vývoj (Hind)

Verze z 11. 12. 2021, 11:43, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

vývoj – pojem, který zpravidla zahrnuje představu nebo víru, že v povaze skutečnosti existuje tendence k pokroku od nižších stavů bytí k vyšším s případnou kulminací v dosažení ideálního stavu dokonalosti. Tento pojem ovládl do značné míry evropské myšlení jako důsledek úspěchu Darwinovy teorie o vývoji biologických druhů tím, že byl spekulativně rozveden ve filozofický evolucionismus a dal vznik též sociologickým teoriím o vývoji společnosti. Úspěch filozofie vývojového optimismu byl do značné míry výsledkem úspěchů vědy a jejich uplatnění na poli technického pokroku. Výsledné zvýšení životní úrovně uvedlo tuto filozofii do obecného povědomí. Ovlivnila značně též nauky, hlásané teozofickým hnutím, v nichž byla idea vývoje spojena s indickými cestami ke konečnému vysvobození, a proces světového dění je v nich chápán jako vývojový proces ke zduchovnění lidstva a všeho bytí podle vyššího vesmírného čili božího plánu. Tento druh „duchovního darwinismu“ ovlivnil mnohé západní kruhy přívrženců indických nauk hinduistického i buddhistického typu a zapůsobil i na neohinduistické myšlení v Indii, kde lze jeho stopy nalézt např. ve filozofii Aurobindově. Od poloviny dvacátého století je však zjevně na ústupu, což platí i o vývojovém optimismu v obecném povědomí na Západě.

Tradičnímu indickému myšlení je evolucionismus ve smyslu filozofie stálého pokroku k dokonalosti cizí. Světový vývoj ve velkém i v malém měřítku je v něm chápán nikoli jako vzestupný pohyb, nýbrž jako kruhový proces, přičemž každý druh dění podléhá neustálým výkyvům. Když vesmír konečně dosáhne vrcholu svého vývoje, započne proces jeho pozvolného úpadku, občas urychlovaného katastrofickými otřesy. Po úplném rozkladu kosmické struktury jsoucna nastane nový počátek a relativní vývojový vzestup a celý cyklus se opakuje znovu a znovu, aniž je možno anticipovat jakýkoli konec tohoto cyklického dění (nebo objevit, kdy nebo zda vůbec kdy měl svůj počátek). Totéž platí o vzniku, růstu, úpadku a zániku civilizací a rovněž o životní dráze jednotlivců v koloběhu znovuzrozování v rámci období světových dějin a kosmických cyklů. Nikoli vývoj, nýbrž vědomé rozhodnutí, kterého je čas od času na určitém stupni dosažené inteligence každý jedinec schopen, nežli ji opět v průběhu znovuzrozování zanedbáním dočasně ztratí, jej může uvést na cestu k dokonalosti a tím k osvobození od tohoto cyklického dění, jestliže zůstane důsledný ve snaze nastoupenou cestu dokončit.

Karel Werner