vezír (JKI-I)
vezír (arab. wazír – od wazara – nést břímě) V abbásovském chalífátu pův. ministr vlády nebo vysoký pověřený hodnostář, rádce chalífy, za Safíjovské a Osmanské říše také název pro guvernéra provincie. Mezi nejslavnější rodiny v. patřili Barmakovci, než je nechal vyvraždit chalífa Hárún ar-Rašíd (786-809). Slavným v. byl Nizám al-Mulk, který se zasloužil o rozkvět za rané éry tureckých Seldžuků, nebo Badr al-Džamálí, guvernér a politik arménského původu, který pozitivně ovlivnil postavení ší‘itských Fátimovců v období před zahájením křížových výprav. V. bývali i křesťané a Arméni. Náb. význam má termín v. mezi drúzy: jsou to světci, mezi něž patří zejm. ministři z doby vlády fátimovského chalífy al-Hákima. V. v moderní arabštině a perštině je výraz pro ministra.