zlo (JKI-I)
zlo (arab. munkar, šarr) Negace víry a zpochybňování dobra; symbol z. je ďábel. Muslim se řídí příkazem dobra a zákazem zla (arab. al-amr bi‘l-ma‘rúf wa‘n-nahj‘ani‘l-munkar). V práv. pojetí (právní věda) jde o výčet aktů, které jsou zapovězené šarí‘ou a jejichž páchání představuje hřích, popř. neodčinitelný hřích (fusk), po němž následuje pouze zatracení. Páchat z. znamená překročit zákazy a čelit trestu. Předlohou lidských zákonů je boží zákon. Z. lze formálně stanovit tak, že jsou překročeny hranice určené zákony, a tudíž hranice Boha (hudúd Alláh). Překročit hranice Boha znamená dopustit se činu z kategorie harám. Proto trestání musí začít už v pozemském světě, aby později bylo dovršeno trestem v nadpozemském světě a při posledním soudu (eschatologie). Pronásledování z. formou trestů je povinností obce věřících a orgánů chalífátu. Absence nebo nedůsledné provádění trestů rozvrací obec (rozvrat) a oslabuje víru jejích členů.
Viz též: zlo (JKI-J), zlo (JKI-K)