arhant (Buddh)
(přesměrováno z arahatí (Buddh))
arhant, pál. arahant – doslovně „zasloužilý“ mnich, který už „se vymanil z vlivů“, ideál hínajánského světce, jenž dosáhne nirvány okamžitě po svém skonu. Arhanti jsou už zcela zbaveni všech světských pout, všech pudů, vášní, choutek a tužeb a očekává je jen konečné vyvanutí; arhant je prost poskvrn (san. kšínásrava, pál. khínásava), měl [správný] život (san. ušitavant, pál. vusitavant), vykonal úkol (san. krtakaraníja, pál. katakaraníja), zbavil se břemene (san. apahrtabhára, pál. óhitabhára), dosáhl cíle (san. anupráptasvakártha, pál. anupattasadattha), zbyl se pout světského bytí (san. parikšínabhavasanjódžana, pál. parikkhínabhavasanjódžana) a osvobodil mysl pravým poznáním (san. sanjagádžňásuvimuktačitta, pál. sammagaňňávimuttačitta). Tato složitá definice se týká především dokonalých buddhů (san. sanjaksambuddha, pál. sammásambuddha), nikoli samotářů (san. pratjékabuddha, pál. paččékabuddha). Mnišek arhatí (pál. arahatí) bylo velice málo.