Zobrazení zdroje stránky Florenskij, Pavel Aleksandrovič (JKI-K)

<span id="entry">Florenskij, Pavel Aleksandrovič</span> (1882-1937) Rus. teolog, pokračovatel v díle V. [[Solovjov, Vladimír Sergejevič (JKI-K)|Solovjova]]. Po studiu přírodních věd na univerzitě v Moskvě (1904) se na Moskevské duch. akademii v Trojickosergijevské lávře věnoval teologii a filosofii. Duch. rádcem mu byl [[jeromonach (JKI-K)|jeromonach]] Isidor, [[starec (JKI-K)|starec]] Getsemanského [[skit (JKI-K)|skitu]], jehož život a činy vylíčil v knížce ''Sůl země.'' V hl. díle ''Stolp i utveržděnije istiny. Opyt pravoslavnoj theodiceji v dvenadcati pismach'' (Sloup čili afirmace pravdy, 1914) chce dospět k pravému poznání (k poznání pravdy), jež se nedocílí ani intuicí, ani rozumem, jen podstatnou přeměnou člověka, jeho zbožněním ([[theosis (JKI-K)|theosis]]); pravé poznání se projevuje láskou, která v člověku působí jako božská substance. V učení o pravdě jako lásce F. rozšiřuje Solovjovův koncept Sofie, o níž uvažuje jako o čtvrté hypostazi [[Trojice (JKI-K)|Trojice]]. 1912-1917 redigoval časopis ''Bogoslovskij vjestnik'', po revoluci byl pro své náb. přesvědčení vězněn, 1935 odsouzen k 10 rokům nucených prací a posléze k trestu smrti; 1937 byl popraven. Čes.: ''Sůl země'', 1997; ''Ikonostas'', 2000.

''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]