Zobrazení zdroje stránky Jan Nepomucký (JKI-K)

<span id="entry">Jan Nepomucký</span> Fiktivní postava mučedníka zpovědního tajemství. Hist. osobností byl Jan z Pomuku (kol. 1350-1393), zprvu notář pražského arcibiskupství, od 1380 farář u Sv. Havla na Starém Městě pražském; studoval círk. právo v Padově (1383-1387), od 1389 byl generální vikář arcibiskupa Jana z Jenštejna. Spolu s ním hájil zájmy universální církve a dostal se do sporů s králem Václavem IV. Konflikt vyvrcholil 1393, kdy se postavil za kladrubského opata a zmařil tak plány panovníka, který tam chtěl zřídit nové biskupství, které se mělo stát protiváhou ambicím Jenštejnovým. Z králova podnětu byl Jan z Pomuku zatčen a po mučení utopen ve Vltavě. Pozdější tradice příběh změnila. Václav IV. ztrestal Jana z Pomuku proto, že nechtěl vyzradit zpovědní tajemství Václavovy choti Johanny, která mu byla údajně nevěrná s jeho bratrem Zikmundem. Šířící se klevety shrnul Václav Hájek z Libočan (z. 1553), který oddělil svého hrdinu od hist. postavy, posunul jeho smrt o deset let dříve (1383) a dal mu nové jméno Jan Nepomucký. Motiv zpovědního tajemství se velmi hodil do zjitřené pobělohorské doby. Kat. církev v Čechách jej využila (aktivní byli zejm. [[jezuité (JKI-K)|jezuité]]) a pohotově žádala Janovo svatořečení. Záměr se však prosazoval těžce. Pomohl až nález domnělého neporušeného jazyka „světce“ (1719), který vedl 1729 ke [[kanonizace (JKI-K)|kanonizaci]]. Objev skutečného hrobu Jana z Pomuku (1746) umožnil kritiku dosavadních názorů, která vrcholila pracemi J. Dobrovského (1753-1829) a F. M. Bartoše (1889-1972). Kat. církev řadí J.N. mezi patrony čes. země. Světec je zobrazován jako kněz v [[rocheta (JKI-K)|rochetě]], kolem jehož hlavy září pět hvězd; v náručí drží [[krucifix (JKI-K)|krucifix]] nebo palmu a mívá před ústy vztyčený prst. Obrazy a sochy J.N. jsou hojně doloženy po celé Evropě.

''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]