Zobrazení zdroje stránky al-Fárábí, Abú Nasr Muhammad ibn Tarchán (JKI-I)

<span id="entry">al-Fárábí, Abú Nasr Muhammad ibn Tarchán</span> (lat. Alfarabius, Avennasar, 872-950) Arab. filosof. Pokoušel se sladit řec. myšlení s [[islám (JKI-I)|islámem]]; v tom byl ovlivněn [[alexandrijská škola (JKI-K)|alexandrijskou školou]], která usilovala o harmonizaci kř. učení a antické vzdělanosti. Soulad rozumu a zjevení je možný, platí-li však principy metafyziky bytí (rozlišení esence a existence, která je esenci podřazená; nutné bytí pak stojí v protikladu k potenci). Druhý princip tvoří emanační teorie: svět vznikl vyzařováním deseti rozumů, vycházejících z bytí, z nichž desátý je činný rozum (''intellectus agens''), který dává věcem formu. V sociální filosofii vykreslil F. obraz ideální obce, které vládne mudrc – prorok spojující se s činným rozumem. Hl. díla: ''O souladu mezi učením dvou mudrců, Platóna a Aristotela''; ''Kitáb ihsá al-ulúm'' (Inventář věd); ''Fi’l-akl'' (O rozumu); ''Kitáb fí mabádi árá ahli ´l-madínati ´l-fádila'' (Názory obyvatel ideálního města).

''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]]
[[Kategorie:JKI/Islám]]