Zobrazení zdroje stránky památná místa tibetského buddhismu (Tibet)

<span id="entry">památná místa tibetského buddhismu</span> – kromě četných [[posvátné horské hřebeny (Tibet)|posvátných horských hřebenů]] a [[posvátná jezera (Tibet)|posvátných jezer]] k nejvýznamnějším památným místům tibetského buddhismu, spojeným s výrazným vlivem na duchovní život svého okolí a celé země, patří (podle územních celků abecedně):

=== 1.        V západním Tibetu [Ngari (''mnga’ ris'')] ===

'''Cabrang''' (''rtsa brang''), v literatuře je jeho název uváděn též ve tvaru Tsaparang či Chabrang, lokalita v oblasti Guge při horním toku řeky Satladž, kde se nacházejí dvě buddhistické svatyně z 15. století – Lhakhangkarpo (''lha khang dkar po''), „Bílý chrám“, a Lhakhangmarpo (''lha khang dmar po''), „Červený chrám“. V Cabrangu založil portugalský jezuita Antonio de Andrade (1580–1634) roku 1625 první krátkodobou katolickou misijní stanici (1625–35) na půdě Tibetu.

'''Tholing''' (''mtho gling''), původně zvaný '''Thoding''' (''mtho lding'') klášter založený [[Rinčhenzangpo (Tibet)|Rinčhenzangpem]], věhlasným překladatelem buddhistických súter do tibetštiny. Sem také pozval místní vládce [[Ješeö (Tibet)|Ješeö]]. Roku 1042 [[Atíša (Tibet)|Atíšu]], který odtud založením první poreformní školy [[Kadam (Tibet)|Kadam]] inicioval období tzv. Pozdějšího šíření ([[čhidar (Tibet)|čhidar]]) buddhismu v Tibetu.

=== 2.        V Zadním Tibetu [Cang (gtsang)] ===

'''[[Gjance (Tibet)|Gjance]]''', město na území kraje Žikace na horním toku řeky Ňang (''nyang chu'') s klášterem Palkhorčhöde a památným [[Kumbum (Tibet)|Kumbumem]] (2.).

'''Narthanggönpa''' (''snar thang dgon pa''), klášter ležící asi půl dne pěší chůze západně od [[Tašilhünpo (Tibet)|Tašilhünpa]], založený roku 1153 karmapovcem Tumtönlodödagem (''gtum ston blo gros grags''), v němž se uchovávají dřevěné matrice obou dílů tibetského buddhistického kánonu [[Kandžur (Tibet)|Kandžur]] a [[Tandžur (Tibet)|Tandžur]] z let 1730–42.

'''Ramdingnamphug''' (''ram sdings gnam phug'') – nejnavštěvovanější poutní místo v Himálaji, jeskynní poustevna naldžorpy a básníka [[Milaräpa Žäpadordže (Tibet)|Milaräpy]].

'''[[Sakja (Tibet)|Sakja]]''', asi 150 km jižně od [[Žikace (Tibet)|Žikace]]. Klášter založen roku 1073 [[Könčhoggjalpo (Tibet)|Könčhoggjalpem]]. Jeho opati od roku 1244 vykonávali z vůle mongolských vládců Číny vládu nad Tibetem. Na konci 14. století klášter o velkou část své moci přišel, nicméně nadále zůstal až do dnešních dnů velkým kulturním centrem školy [[Sakja (Tibet)|Sakja]].

'''[[Tašilhünpo (Tibet)|Tašilhünpo]]''', velkoklášter školy [[Gelug (Tibet)|Gelug]] poblíž Žikace, založený roku 1447 prvním dalajlamou [[Gendündub (Tibet)|Gendündubem]]. Je tradičním sídlem [[pančhenlama (Tibet)|pančhenlamů]].

'''Žalu''', klášter jižně od Žikace, postavený v první polovině 14. století. Zde žil, pracoval a zemřel slavný historický spisovatel [[Butön Rinčhendub (Tibet)|Butön Rinčhendub]], první redaktor [[Kandžur (Tibet)|Kandžuru]] a [[Tandžur (Tibet)|Tandžuru]].

'''[[Žikace (Tibet)|Žikace]]''', město na pravém břehu řeky Cangpo s přilehlým gelugpovským velkoklášterem Tašilhünpo, sídlem [[pančhenlama (Tibet)|pančhenlamů]].

=== 3.        V Centrálním Tibetu [Ü (''dbus'')] ===

'''Cchalgungthang''' (''tshal gung thang''), klášter ležící východně od Lhasy na jižním břehu řeky Kjičhu (''skyid chu''), založený roku 1187 pro školu [[Kagjü (Tibet)|Kagjü]].

'''[[Cchurphu (Tibet)|Cchurphu]]''', hlavní klášter školy [[Karmakagjü (Tibet)|Karmakagjü]], proslavený působením charismatického druhého [[karmapa (Tibet)|karmapy]] Karmapakši (''karma pak+shi'', 1206–1283).

'''[[Däpung (Tibet)|Däpung]]''', gelugpovský velkoklášter západně od Lhasy, založený roku 1416. Sídlo a hroby tří [[dalajlama (Tibet)|dalajlamů]], druhého až čtvrtého.

'''Digungdzongsar''' (’''bri gung rdzongs gsar''), klášter sekty [[Digungkagjü (Tibet)|Digungkagjü]], ležící v místech, kde se tok řeky Kjičhu prudce stáčí od severu k západu. Založen v 16. století.

'''Digungthil''' (’''bri gung mthil''), mateřský klášter školy [[Digungkagjü (Tibet)|Digungkagjü]] východně od Lhasy, založený roku 1179 Čhödžerinčhenpalem (''chos rje rin chen dpal'').

'''[[Gandän (Tibet)|Gandän]]''', nejstarší a nejdůležitější gelugpovský velkoklášter asi 40 km severovýchodně od Lhasy, v němž se uchovávají ostatky zakladatele školy Gelug [[Congkhapa (Tibet)|Congkhapy]].

'''[[Jumbulagang (Tibet)|Jumbulagang]]''', dávná tvrz prvních králů Tibetské říše počínaje králem [[Ňathicänpo (Tibet)|Ňathicänpem]] (3. století před n. l.), nacházející se jižně od řeky Cangpo jihovýchodně od Lhasy.

'''Keucchang''' (''ke’u tshang''), vyhlášená poustevna východně od kláštera [[Sera (Tibet)|Sera]].

'''Kjormolung''' (''skyor mo lung''), dnes gelugpovský klášter v údolí [[Jarlung (Tibet)|Jarlung]], založený roku 1169 Wangčhugcchulthimem (''dbang phyug tshul khrims'', 1129–1215). Spolu s kláštery Sangphu (''gsang phu'') a Gadongem (''dga’ sdong'') nazývány ve zkratce Sang-Kjor-Ga-sum, „Tři [kláštery] Sangphu, Kjormolung, Gadong”.

'''[[Näčhung (Tibet)|Näčhung]]''', malý klášter poblíž [[Däpung (Tibet)|Däpungu]], sídlo státního věštce.

'''Nänang''' (''gnas nang''), severovýchodně od Tölungu (''stod lung''), klášter založený ve 12. století. Později rezidence historika Pawo Cuglagthengwy (''dpa’ bo gtsug lag ’phreng ba'', 1504–1566), autora díla ''Festival mudrců, Khäpägatön'' (''mkhas pa’i dga’ ston''), představujícího dějiny buddhismu v Indii, Tibetu a Mongolsku.

'''Ňethang''' (''snye thang''), při řece Kjičhu jihozápadně od Lhasy uchovává ostatky [[Atíša (Tibet)|Atíši]] a sakjaského historického spisovatele Sönamgjalcchäna (''bsod nams rgyal mtshan'', 1312–1375), autora kroniky ''Gjalrab salwä melong'' (''rgyal rabs gsal ba’i me long'') z roku 1368.

<span class="section_title">Literatura:</span><br />
Sönam Gjalcchän: ''Zrcadlo králů. Tibetská kronika 14. století'', Praha 1998. ISBN 80-7205-006-0.<br />

'''Phabongkha''' (''pha bong kha''), chrámek a malý klášter západně od [[Sera (Tibet)|Sery]], údajné [[Songcängampo (Tibet)|Songcängampovo]] oblíbené meditační místo.

'''Räčhungphug''' (''ras chung phug''), meditační sluj mezi Jarlungem a [[Čhonggjä (Tibet)|Čhonggjä]], připomínající zdejší pobyt předního [[Milaräpa Žäpadordže (Tibet)|Milaräpova]] žáka Räčhungdordža (''ras chung rdo rje'').

'''Radeng''' (''rwa sgreng''), první klášter školy [[Kadam (Tibet)|Kadam]], založený roku 1056 Atíšovým žákem [[Domtön (Tibet)|Domtönem Gjalwadžungnäem]].

'''[[Samding (Tibet)|Samding]]''', klášter při jezeře [[Jamdogccho (Tibet)|Jamdogccho]] ze 14. století, sídlo ženské inkarnace bohyně [[Dordžephagmo (Tibet)|Dordžephagmo]].

'''[[Samjä (Tibet)|Samjä]]''', nejstarší tibetský buddhistický klášter jihovýchodně od Lhasy, spjatý s činností indických guruů [[Šántarakšita (Tibet)|Šántarakšity]] a [[Pämadžungnä (Tibet)|Pämadžungnäa]] v 8. století.

'''[[Sera (Tibet)|Sera]]''', gelugpovský velkoklášter severně od Lhasy. Tam je uchovávána posvátná [[phurpa (Tibet)|phurpa]]. Klášterům Sera, Däpung a Gandän (viz ''výše'') se souhrnně říká Sen-Dä-Ga-sum, tj. „Tři [kláštery] Sera, Däpung a Gandän“.

'''[[Taglung (Tibet)|Taglung]]''', klášter z roku 1180, sídlo sekty Taglungkagjü, odnože školy [[Kagjü (Tibet)|Kagjü]].

=== 4.        Památná místa ve Lhase (lha sa) ===

'''Darpoling''' (''dar po gling''), severovýchodně od [[Džókhang, Džowökhang (Tibet)|Džókhangu]], sídlo jednoho z menších orákulů.

'''[[Džókhang, Džowökhang (Tibet)|Džókhang]]''', zvaný též '''Cuglagkhang''' (''gcug lag khang''), „Katedrální chrám“, hlavní buddhistická svatyně ve Lhase s uctívanou sochou [[Džowo (Tibet)|Džowa]], přinesenou v 7. století z Číny.

'''Gesarlhakhang''' (''ge sar lha khang''), chrámek severně od Kündelingu, postavený roku 1742 mandžuským generálem Fu Kchang-anem a zasvěcený památce vítězství čínských vojsk nad Gurkhy.

'''Gjümä''' (''rgyud smad''), původně tantrická kolej založená v 15. století pro speciálně vybírané mnichy žijící asketickým životem.

'''Kündeling''' (''kun bde gling''), klášter ležící severozápadně od Potaly, postavený roku 1794 Číňany k připomínce vítězství v tibetsko-nepálské válce s Gurkhy.

'''[[Lukhang (Tibet)|Lukhang]]''', chrámek za Potalou, zasvěcený drakům [[lu (Tibet)|lu]].

'''Mäncikhang''' (''sman rcis khang''), „Dům medicíny a astrologie“, stojící v západní části Lhasy na „Železném kopci“ Čagpori (''lcags po ri''), kde stávala od 17. století fakulta tradiční tibetské medicíny a astronomie. Za čínské „kulturní revoluce“ byla stavba zničena a na kopci postaven vysílač čínské rozhlasové stanice ''Rádio Lhasa''.

'''Meru''' (''rme ru''), klášter východně od [[Džókhang, Džowökhang (Tibet)|Džókhangu]], podle tradice založený v 8. století králem [[Thisongdecän (Tibet)|Thisongdecänem]].

'''[[Norbulingga (Tibet)|Norbulingga]]''', letní dalajlamovo sídlo na západním předměstí Lhasy.

'''[[Potala (Tibet)|Potala]]''', zimní palác dalajlamů na „Červeném kopci“ Marpori v západní části Lhasy.

'''Ramočhe''' (''ra mo che''), klášter v centru Lhasy, údajně zbudovaný v 7. století čínskou ženou krále [[Songcängampo (Tibet)|Songcängampa]] (anebo v 8. století čínskou princeznou [[Ťin-čcheng kung-ču (Tibet)|Ťin-čcheng kung-ču]], ženou krále Meagcchoma).

'''Tängjäling''' (''bstan rgyas gling''), sídlo převtělenců chutuchtu, kteří byli v 18. a 19. století potřikrát regenty Tibetu.

=== 5.        Ve východním Tibetu [Kham (''khams'')] ===

'''Čhamdo''' (''chab mdo''), čínsky Čchang-tu, důležité administrativní středisko bývalé Čhamdoské oblasti (Čchang-tu ti-čchü) Khamu na soutoku dvou řek, tvořících dále řeku Dzačhu (''rdza chu''), čínsky Lan-cchang-ťiang (Mekong).

'''[[Derge (Tibet)|Derge]]''', čínsky Te-ke, významné středisko politického, náboženského a kulturního života Khamu, ležící na levém břehu řeky Dičhu (''’bri chu''), čínsky Ťin-ša-ťiang (horní tok Jang-c’-ťiangu). Dva tamní starobylé kláštery Gönčhen a Palpung tisknou tibetský buddhistický kánon [[Kandžur (Tibet)|Kandžur]] a [[Tandžur (Tibet)|Tandžur]] a jiné xylografické texty.

'''Lithang''' (''li thang'') čínsky Li-tchang, městečko dnes v západním S’-čchuanu (dříve Kham), rodiště sedmého dalajlamy [[Kalzanggjamccho (Tibet)|Kalzanggjamccha]]. Z tamního kláštera pochází vzácné lithangské xylografické vydání Kandžuru a Tandžuru.

=== 6.        V severovýchodním Tibetu [Amdo (''a mdo'')] ===

'''[[Kumbum (Tibet)|Kumbum]]''', čínsky Tcha-er-s’, gelugpovský klášter při jezeře [[Cchongönpo (Tibet)|Cchongönpo]] v provincii Čching-chaj z roku 1588. V jeho blízkosti se nachází rodiště reformátora [[Congkhapa (Tibet)|Congkhapy]].

'''[[Labrang (Tibet)|Labrang]]''', rozlehlý gelugpovský klášter z roku 1709 v severovýchodním cípu Amda (dnes v provincii Kan-su) s čínským názvem La-pu-leng.

=== 7.        V Pekingu a východní a severovýchodní Číně ===

Tibetský buddhismus našel ve vnitřní Číně širší uplatnění až ve 13. století, jak dosvědčuje působení tibetského [[Phagpalama Lodögjalcchän (Tibet)|Phagpalamy]] u dvora jüanského císaře Chubilaje. Také císařové následujících dynastií Ming a Čching štědře podporovali například vydávání [[Kandžur (Tibet)|Kandžuru]] a Tandžuru v Pekingu a věnovali se subvencování nákladných chrámových a klášterních staveb tibetského buddhismu v zemi, jakými byly například:

'''Jung-che-kung''' – doslova „Palác souladu a míru“, rozlehlý komplex chrámových a klášterních staveb v severovýchodní části Pekingu z roku 1740, lidově nazývaný „Chrám lamů“, La-ma-miao.

'''Paj-tcha-s’''' – doslova „Klášter Bílé pagody“ ze 13. století, trůnící na „Uhelném pahorku“ Mej-šan severně od „Purpurového Zakázaného města“ C’-ťin-čcheng v Pekingu, dokládající štědrou podporu mongolského (jüanského) císařského dvora tibetskému buddhismu.

'''Si-chuang-s’''' – doslova „Západní Žlutý chrám“, areál honosných chrámových a klášterních budov, postavených za mandžuského císaře Šun-č’ vně severozápadních městských hradeb u příležitosti návštěvy 5. dalajlamy v Pekingu roku 1652.

'''Wu-tchaj-šan''' – doslova „Hora pěti teras“, jedna ze čtyř posvátných hor čínského buddhismu, tibetsky zvaná „Pět horských vrcholů“ Riwocenga (''ri bo rtse lnga'') v severočínské provincii Šan-si. Vyhledávané poutní místo tibetských buddhistů. Uctívaným objektem zde je čhangčhubsempa [[Džampal (Tibet)|Džampal]], čínsky Wen-šu pchu-sa (bódhisattva Maňdžušrí).

'''Čcheng-te''' – někdejší letní císařské město asi 180 km severovýchodně od Pekingu, dříve zvané „Horké vody“ Že-che-er (Džehol), s nákladnými napodobeninami lhaské Potaly a žikackého Tašilhünpa z let 1767–80.

V 17. století došlo také ke zřízení úřadu metropolitního převtělence, tzv. Čangkja (''lcang skya'')-chutuchty, v hlavním městě podle vzoru dalajlamů ve Lhase, pančhenlamů v Žikace a džebdzundambů v Urze.

=== 8.        V Mongolsku [Sogjul (''sog yul'')] ===

Tato země (zahrnující tehdy jak tzv. Vnější Mongolsko – dnešní Mongolskou republiku, tak tzv. Vnitřní Mongolsko – dnes součást ČLR) přijala tibetský buddhismus za své oficiální náboženství až v 16. století, ale poté mu ve všech sférách veřejného i soukromého života podlehla.

'''Erdeni Dzú''' – doslova „Drahocenný Buddha“, dříve zvaný '''Gurvan dzú''', „Klášter tří buddhů“, první buddhistický klášter v Chalše (tzv. Vnější Mongolsko) z roku 1585 na místě dřívějšího sídla chánů Karakorum. Po Lhase druhé nejuctívanější místo mongolských buddhistů.

'''Gandantegčinlin''' – chrámový a klášterní komplex na západním zimovišti Tolgoj z let 1836–39. V roce 1912 byla uvnitř Gandanu na paměť autonomie Vnějšího Mongolska roku 1911 vztyčena 28metrová socha „Velkého Slitovníka“ Džanrajsega ([[Čänräzig (Tibet)|Čänräzig]]), těšící se v Mongolsku velké úctě.

=== 9.        V Burjatsku ===

Do končin kolem Bajkalského jezera pronikl tibetský buddhismus prostřednictvím etnicky blízkých Mongolů, a to až v polovině 18. století. Hlavními středisky buddhistického kultu v zemi se staly kláštery nazývané dacan (z tib. slova dacchang [''grwa tshang]'', „klášterní škola, seminář“):

'''Congolský (též Chilgantujský) dacan''', jeden z nejstarších burjatských dacanů, založený snad již roku 1730 a sloužící od roku 1741 jako rezidence hlavního představitele burjatské buddhistické církve bandido-chambolamy (z tibetského pandita-khänpolama [''pan di ta mkhan po bla ma]'').

'''Gusinoozerský dacan''', založený roku 1809.

'''Ivolginský dacan''', největší buddhistický klášter v rámci bývalého SSSR, postavený roku 1945. Dnes je sídlem bandido-chambolamy, hlavy v Ústřední buddhistické duchovní administrativy, spravující kláštery Burjatska, Kalmycka a Tuvy (vše v rámci Ruské federace).

=== 10. V Ladaku (''la-dwags'') ===

Do Ladaku (dnes v indickém státě Džammú a Kašmír) na nejzazším západě tibetského kulturního okruhu se tibetská forma buddhismu dostala pravděpodobně již v polovině 9. století. Do dnešní doby má zdejší tibetský buddhismus zastoupení v četných klášterech, jako jsou např. '''Alčičhökhor''' (západně od hlavního města Le) z 11. Století, jedinečný architektonicko-umělecký komplex mezi všemi ladackými kláštery (dnes v péči školy Gelug); ňingmapovský '''Dagthog''' (jihovýchodně od Le); starobylé kláštery '''Lamajuru''', patřící sektě Digungkagjü, a '''Likir''' (vlastně '''Lukjil'''), který v 15. století převzal gelugpovci; preferovaná sekta Dugpakagjü zde od 16. Století vlastní slavný klášter '''Hemis''' (jihovýchodně od Le); sakjapovcům patří klášter '''Mato''', dnes v zemi dominantní gelugpovci vlastní kláštery '''Spituk''' (jihozápadně od Le)  z 15. století, '''Thigce''' (jihovýchodně od Le) s tradicí oblíbených náboženských tanců; dále kláštery '''Šel, Basgo, Tingmogang, Čhiwang, Tagna, Čende a Ridzong''', tento posledně jmenovaný z 19. století je vyhlášený strohou klášterní disciplínou.

=== 11. V Nepálu [Baljul (''bal yul'')] ===

I když se Nepál chlubí rodištěm Buddhy [[Gautama (Tibet)|Gautamy]], jeho učení zde bylo postupně překryto indickou hinduistickou tradicí. Prvky buddhismu jsou však dosud patrné v chrámech '''Svajambhúnáth''' a '''Bódhnáth''' v okolí Káthmándú. Žitý buddhismus je dodnes rozšířen zejména mezi obyvatelstvem horských oblastí.

=== 12. V Sikkimu [Dändžong ('''bras ljongs'')] ===

Tradice připisuje uvedení buddhismu do země sice [[Pämadžungnä (Tibet)|Pämadžungnämu]] v 8. století, avšak ve skutečnosti byl prvním šiřitelem tibetského buddhismu až ve druhé polovině 17. století ňingmapovec [[Künzangnamgjal (Tibet)|Künzangnamgjal]]. Jeho působení dodnes připomínají kláštery '''Sangnagčhöling''' (založen 1697), '''Dubde''' (1701) a '''Pämajangce''' (1705). ňingmapovské podsektě Ngadagpě patří kláštery '''Tašiding''' a '''Zilnön''' (oba z roku 1716) a '''Namce''' (založen 1836). Podsektě Katogpě náleží '''Katog''' a '''Doling''' (oba z roku 1840). Nejznámějším a pravděpodobně nejnavštěvovanějším sikkimským buddhistickým klášterem je kagjüpovský '''Rumtek''' v blízkosti hlavního města Gangtoku (založen v první polovině 18. století), který se od 60. let 20. století stal sídlem z Tibetu uprchnuvšího 16. Karmapy Rangdžunga Rigpädordžeho ''(rang 'byung rig pa'i rdo rje,'' 1924 až 1981), nejvyšší hlavy karmakagjüpovců.

=== 13. V Bhútánu [Dugjul (''’brug yul'')] ===

Jako první kláštery tibetského buddhismu v Bhútánu jsou připomínány '''Čhampälhakhang,''' „Čhampův chrám“ (ve východní části země), a '''Kjerčhulhakhang''', „Chrám na řece Kjer“ (v západní polovině země). Na Pämadžungnäův pobyt v Bhútánu upomíná klášter '''Kudže''' v Bumthangu; školu Ňingmu zde reprezentují kláštery '''Tharpaling''' a '''Samtänling''' (rovněž v Bumthangu); škola Kagjü se v Bhútánu prosadila svou odnoží, dnes vševládnoucí Dugpakagjü s mnoha jejími kláštery a jinými památnými místy po celé zemi.

''[[:Kategorie:Aut: Kolmaš Josef|Josef Kolmaš]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Kolmaš Josef]]
[[Kategorie:Tibet]]