Zobrazení zdroje stránky právo církevní, právo kanonické (JKI-K)

<span id="entry">právo církevní, právo kanonické</span> Souhrn práv. norem upravujících vnitřní život a vnější vztahy [[církev (JKI-K)|církví]] a náb. společností tvoří p.c.; práv. normy upravující postavení církví a náb. společností, vydané [[stát (JKI-K)|státem]], se nazývají konfesní právo. P.k. tvoří soubor práv. norem vydaných [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církví]] (''[[Codex iuris canonici (JKI-K)|Codex iuris canonici]]''). Z toho plyne, že vyjma [[Vatikán (JKI-K)|Vatikánu]] se p.k. jen částečně kryje s p.c., totiž tam, kde p.k. je přijímáno jako součást práv. řádu státu (např. uznávání círk. sňatku, veřejná průkaznost círk. matrik, respektování interních pravidel církve a obsazování círk. úřadů podle kanonických předpisů apod.). Části práv. řádu státu, upravující [[svoboda (JKI-K)|svobodu]] vyznání, podmínky uznání církví a náb. společností, veřejný výkon [[kult (JKI-K)|kultu]], hospodářské zabezpečení církví apod. nespadají pod pojem p.k.

Ve starších dobách, zvl. za rozkvětu círk. moci od 11. do 14. stol., byl dosah p.k. mnohem širší a státní moc propůjčovala své „světské rámě“ církvi při pronásledování kacířů a odpadlíků od víry ([[hereze (JKI-K)|hereze]]). Naproti tomu církev usilovala o emancipaci z přílišného vlivu laické moci, zejm. při obsazování vysokých círk. úřadů ([[hierarchie (JKI-K)|hierarchie]]). Stát zasahoval svými konfesními normami do círk. záležitostí soustavněji teprve od 16. či 17. stol. a z hist. hlediska patří tedy prvořadé místo p.k. Spolu s právem římským bylo „učeným“ právem, tzn. bylo předmětem věd. zpracování a výuky na univerzitách (nejstarší a nejdůležitější byla univerzita v Bologni). Význam p.k. pro rozvoj práv. nauk je všeobecně uznáván. Vedle práva manželského to bylo zejm. soudní řízení, které v tzv. řím.-kanonickém procesu vytvořilo východisko i pro novodobé soudní řády. Círk. administrativa a vedení úředních knih bylo vzorem pro jejich přejímání i v právech světských. Rozhodující místo v rozvoji práv. teorií a práv. myšlení patří p.k., neboť jeho precizní výklady pronikaly do primitivnějších a vědecky nezpracovávaných práv státních, městských, zemských, lenních aj. a otevíraly i pro ně cesty věd. interpretace.

''[[:Kategorie:Aut: Kejř Jiří|Jiří Kejř]]''<br />

<span class="section_title">Viz též:</span> [[halacha (JKI-J)|halacha (JKI-J)]], [[právní věda (JKI-I)|právní věda (JKI-I)]]
[[Kategorie:Aut: Kejř Jiří]]
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]